24. ledna 2022 06:00

Ničivé zemětřesení se blíží: Pod San Franciscem podle vědců tiká časovaná bomba

Tektonický zlom San Andreas straší seismology již desítky let. A ani do budoucna nemají vědci dobré zprávy.

Tektonický zlom San Andreas vzbuzuje obavy vědců již desítky let. Není divu, stačí se podívat do minulosti a můžeme jasně vidět, co zemětřesení způsobené pohybem tektonických desek dokáže způsobit. Když v roce 1906 při pohnutí země až o 6 metrů začaly v kalifornském San Franciscu doslova padat ulice, škody sahaly do milionů dolarů a poškození vodních či elektrických rozvodů, případně požáry a zřícené domy hlásili obyvatelé až 640 kilometrů od epicentra. A podle vědců se podobná událost může již velmi brzy stát znovu.

San Andreas je permanentní hrozbou

Zlom San Andreas je dlouhý zhruba 1 287 km a jeho základem jsou dvě obří tektonické desky (pacifická a severoamerická), které se o sebe třou a čas od času poposkočí. Právě tak vznikají v lepším případě mírná, v horším katastrofická zemětřesení, která filmaři zpracovali například ve snímku San Andreas z roku 2015. A když má se zemětřesením kupu práce i takový hrdina jako Dwayne „The Rock“ Johnson, můžete si být jistí, že jde do tuhého. Seismologové proto pravidelně situaci ohledně zlomu sledují a rozhodně nemají lehké spaní.

Nejnovější studie, která vyšla v odborném časopise Science Advances, totiž jasně říká, že „podél poruchy se od posledního zemětřesení, které prasklo na povrchu, nahromadilo 6 až 9 metrů pružného napětí, což zdůrazňuje potenciál velkých zemětřesení podél tohoto vlákna“. U zemětřesení navíc bohužel platí, že čím déle jsou tektonické desky v napětí, tím výraznější a ničivější následné otřesy, případně zlomy v půdě jsou. Existuje sice i naděje, že místo jednoho masivního otřesu, který by srovnal město se zemí, dorazí několik menších vln. Na podobné štěstí se však není radno spoléhat.

Možné epicentrum není známé

Ačkoli mají vědci po ruce velké množství měřicích stanic monitorujících napětí v podloží a situaci zkoumají v desítkách matematických modelů, nikdo přesně neví, kde k otřesům a masivním pohybům půdy dojde. Možná se narůstající napětí „vybije“ v méně obydlených oblastech, realitou však může být i epicentrum v samém centru San Francisca či rovněž hustě obydleného Los Angeles.

V roce 1989, kdy došlo v San Franciscu v porovnání s rokem 1906 k menšímu zemětřesení, bylo „zničeno celkem 963 domů a dalších více než 18 000 jich bylo poškozeno. Kvůli tomu více než 12 000 lidí ztratilo svůj domov. Velké škody byly rovněž na komunikacích. Nejvážněji byla poškozena dálnice, kde se zřítil téměř dvoukilometrový úsek,“ píše Tomáš Stodůlka ve své bakalářské práci.

Obyvatelé si na otřesy zvykli

Od té doby samozřejmě hustota obyvatel dále narůstá. Je tedy jisté, že by poškození byla v případě epicentra v silně osídlených částech kalifornského pobřeží opravdu masivní a pro místní i finančně a emocionálně bolestivá. Navzdory tomu, že je valná část obyvatel s hrozbou zemětřesení v oblasti srozuměna, mají zde podél zhruba 200 metrů širokého zlomu svá sídla, bazény a domy, ve kterých žijí po generace. Naučili se zkrátka s rizikem a občasnými drobnými záchvěvy půdy žít a doufají, že k ničivým otřesům nedojde. Případně, že je kvalita moderní architektury ochrání. Historická zkušenost se zlomem San Andreas ale naznačuje spíše děsivý opak.

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom