Země dopadne jako Mars: Proč se jedna polokoule ochlazuje rychleji než ta druhá?

Ve spojení se Zemí se často mluví o globálním oteplování. Naše planeta však zároveň ztrácí teplo a vědci nyní vysvětlili, kde a proč se to děje nejvíce.
Země podle vědců ztrácí teplo a v budoucnu bude neobyvatelná jako Mars
Země podle vědců ztrácí teplo a v budoucnu bude neobyvatelná jako Mars
iStock

reklama

Vědecký tým z University of Oslo tvrdí, že jedna polokoule Země ztrácí teplo mnohem rychleji než druhá. Důvod je na první pohled zřejmý – může za to nerovnoměrné rozložení pevniny a oceánů, skrz které se teplo uvolňuje rychleji. Výzkum, který byl publikován v magazínu Geophysical Research Letters, nicméně využívá počítačové modely uplynulých 400 milionů let k výpočtu, jak dobře izolována je každá z hemisfér planety kontinentální hmotou, která je klíčová pro uchování teploty.

Čeká nás osud Marsu

Vědci poukazují na to, že Země má rudé kapalné jádro, které ohřívá celou planetu zevnitř. Z dalších jeho vlastností je důležitá rotace, která vytváří magnetické pole Země, které udržuje naši atmosféru v blízkosti zemského povrchu. Po velmi dlouhou dobu bude jádro chladnout, jednoho dne však Země začne svým vzhledem i nevhodnými podmínkami pro život připomínat Mars. Než se tak ale stane, můžeme pozorovat, jak teplo uniká skrze oceánskou litosféru, která je největším viníkem planetárního ochlazování.

Úniky tepla kvůli oceánům

Proč jde o místo s největší tepelnou ztrátou? Za vším můžeme podle vědců z University of Oslo hledat kontinentální drift. Jednouše řečeno, každý den se povrch mořského dna nepatrně pohybuje. Nové dno se rodí z magmatu z kontinentálních předělů a zlomů, zatímco staré je rozbité, roztavené a sune se pod stávající kontinentální pevninu. Aby vědci mohli lépe sledovat, jak se vnitřní teplo Země chová, vytvořili model, který rozděluje planetu na africkou a tichomořskou hemisféru.

Dále vědci spojili několik předchozích modelů pro sledování veličin, jako je stáří mořského dna či kontinentální pozice v uplynulých 400 milionech let, a do pomyslné mřížky zanesli, kolik tepla obsahovalo každé okénko během svého dlouhého života. Tím konečně i vědecky došli k tomu, že se tichomořská strana ochladila mnohem rychleji.

Je to dáno jednak tím, že dno oceánů je mnohem tenčí než objemná pevnina, a rovněž skutečností, že teplo vystupující ve formě magmatu výš je doslova uhašeno velkým objemem studené vody, která je nad ním. 

Byl Tichý oceán pokryt pevninou?

Výzkum však v závěru poukázal i na zajímavý rozpor. Tichomořská hemisféra se sice ochladila asi o 50 Kelvinů (-220C) více než africká hemisféra, ale trvale vyšší rychlosti desek na tichomořské straně za posledních 400 milionů let naznačují, že Tichý oceán byl v určitou dobu mnohem teplejší. Byl někdy v daleké minulosti pokryt pevninou, která uvnitř udržovala více tepla? To se už pravděpodobně nedozvíme.

reklama

reklama