Ze světa mizí ptáci. Nová studie odhalila devastující pokles populace napříč všemi druhy

Za posledních 50 let zmizelo v Severní Americe bezmála 3 miliardy ptáků. Vědce trápí zejména fakt, že se ztráty projevily i mezi běžnými druhy.
Problém se netýká pouze vzácných druhů, mizí např. i tak skvěle se adaptující druhy jako jsou vrabci
Problém se netýká pouze vzácných druhů, mizí např. i tak skvěle se adaptující druhy jako jsou vrabci
istock.com

O 3 miliardy ptáků méně než v roce 1970

Zatímco lidská populace se od roku 1970 globálně zdvojnásobila, z 3,7 miliard na 7,7, populace rostlin a živočichů rapidně klesá. V letošním roce oznámil mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby, že vyhynutí v nejbližších dekádách hrozí až 1 milionu druhů. Pro představu, tohle číslo odpovídá 1 z každých 8 živočišných nebo rostlinných druhů na Zemi. Data přitom vycházejí z detailní analýzy 15 tisíc studií prováděných v uplynulých padesáti letech, ať už na téma biodiverzity, klimatu, nebo celkového ekosystému.

Nyní přišla skupina vědců ze Severní Ameriky s další zdrcující zprávou. Za posledních padesát let zmizelo ze Severní Ameriky okolo 3 miliard ptáků. Devastující pokles ptačí populace se pak týká nejen vzácných druhů, ale i těch zcela běžných. Nová studie má pak podle slov Petera Marry, biologa z Georgetown University in Washington, D.C. a jednoho z autorů studie, být takzvaným budíčkem.

Sovice sněžní byla mezi ohrožené druhy zařazena teprve v roce 2017. Dnes se v Severní Americe pohybuje pouhých 28 tisíc zástupců tohoto druhu.
Autor: istock.com Sovice sněžní byla mezi ohrožené druhy zařazena teprve v roce 2017. Dnes se v Severní Americe pohybuje pouhých 28 tisíc zástupců tohoto druhu.

Ekologická krize na obzoru?

Někteří biologové doposud argumentovali tím, že vymírání vzácnějších druhů ptáků bude mít za následek, že jejich místo zaplní běžnější, lépe adaptující se druhy. Podle nich jsou zástupci těchto běžnějších druhů lépe přizpůsobeni k tomu ustát zhoršující se podmínky na svých místech výskytu a zároveň stabilizovat celkovou populaci ptactva, které hraje velice důležitou roli v našich ekosystémech. Od hubení škůdců, přes opylování, až k rozptylu semen rostlin.

Jenže problém spočíval až doposud v tom, že tyto předpoklady nebylo možné doložit přesnými čísly. Proto se vědci rozhodli spojit data z celkem 12 pozorovatelských databází ve Spojených státech a Kanadě s dekádami záznamů, díky kterým byli následně schopni zaznamenat změny na úrovni populace celkem u 529 druhů, což ve výsledku představuje 76 % ptáků žijících v Severní Americe. Následná analýza pak týmu vědců umožnila odhadnout populační trendy od roku 1970 a následně je porovnat s nejlepšími odhady současné populace ptactva. Moc optimistický výsledek to není.

Nejdrastičtější pokles populace byl zaznamenán u stěhovavých ptáků. Zmizelo jich od roku 1970 téměř 700 milionů napříč 31 druhy. Nejvíce zasaženým druhem pak jsou američtí vrabci, těch ubylo za posledních pět dekád okolo 750 milionů. Stejně zranitelné jsou ale také invazivní druhy jako špačci, jejichž populace se zmenšila o 63 %. A to i přesto, že se jedná o vysoce adaptivní druh schopný přežívat v takřka jakýchkoli podmínkách. Jinými slovy je tu podle vědců pádný důvod k obavám.

Na rozdíl od ostatních druhů, populace vodního ptactva, jako např. kanadských hus, je na vzestupu
Autor: istock.com Na rozdíl od ostatních druhů, populace vodního ptactva, jako např. kanadských hus, je na vzestupu

Stále existuje naděje

Co se příčin týče, nenabízí nová studie žádná konkrétní vysvětlení. To ale neznamená, že se nemůžeme domýšlet. Spousta zasažených druhů čelí degradaci a ztrátě svého přírodního biotopu. Jak se jejich místa výskytu zmenšují, možnosti, kde by tihle ptáci mohli prosperovat, se rychle zužují.

V roce 2013 se například zjistilo, že kočky – ano, naši roztomilí domácí mazlíčci –, kterým je umožněn pohyb venku, zabijí ročně jenom v USA více než 1 miliardu ptáků. Další miliardu pak mají na svědomí výškové budovy. A to stále nemluvíme o přímé lidské snaze, která rovněž někdy dokáže překvapit svojí efektivností.

Naštěstí se ale najde i pár důvodů k radosti. Populace vodního ptactva, jako např. divokých kachen nebo kanadských hus, vzrostla o 56 %. „Rozhodně nejde o náhodu. Důvodem je cílená snaha lovců a taky miliardy dolarů vynaložených na ochranu těchto ptáků a jejich životního prostředí,“ říká Kenneth Rosenberg, ornitolog z Cornell University, který se rovněž podílel na závěrech studie. Doufá přitom, že závěry studie povedou ke zvýšenému zájmu na ochranu všech takto ohrožených druhů.

Autor textu: Ondřej Mrázek

reklama