Video a vědecká studie odpovídá na otázku, zdali prdí hadi

Tak jak je to – prdí hadi? A jak je to s ostatními zvířaty?
Užovka ostronosá Gonyosoma oxycephala
Užovka ostronosá Gonyosoma oxycephala
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Otázka prdících hadů

Ta zjevně netrápí jen české milovníky filmové klasiky, ale také mladé Američany. Na začátku dubna proto v USA vychází kniha dvou zkušených biologů Danielly Rabaiotti a Nicka Carusa „Does it Fart“? neboli „Prdí to?“

Hadi prdí, zní odpověď na slavnou filmovou otázku. A prdí také medvědi grizzly (opravdu hodně), psi a dokonce i švábi. Mořské sasanky ale neprdí – a záhadou jsou pro biology pavouci, o těch to totiž vůbec nikdo neví…

A prdí hadi, tati?
A prdí hadi, tati?

Jde o zatím nejrozsáhlejší práci na téma „zvířecí flatulence“. Jedná se o vyčerpávající seznam zvířat, která se tímto způsobem zbavují plynů v útrobách, včetně zajímavých příběhů a spousty faktů. A všechno to začalo jedním tweetem – někdo se před pár roky hlavní autorky knihy zeptal, jestli tuší, zda prdí hadi. Netušila a s otázkou se vydala na Twitter. Tam ji našla téměř okamžitě, lidé, včetně renomovaných vědců, jí začali dokazovat, že ano, že i hadi trpí flatulencí.

Chcete vidět prdět hada? Tady je!

Prdí hadi? Tady je důkaz

Rabaiotti, která v té době studovala biologii na University College v Londýně, toto téma pochopitelně nadchlo a začala se mu věnovat naplno. „O zvířecích větrech toho zatím ještě spoustu nevíme, což ale současně znamená, že toho dost nevíme ani o zvířecím zažívání,“ uvedla bioložka. „Snažila jsem se shromáždit co nejvíc faktů a lehkou formou je dát čtenářům.“

Co všechno se jí podařilo zjistit? Čtěte a žasněte!

Plejtváci obrovští mají naprosto gigantické větry – největší jejich druhu a s vysokou pravděpodobností i vůbec největší v celé přírodě. Tyto monstrózní několik metrů velké bubliny se dokonce několikrát podařilo zachytit na video.

Mnohonožky mají spíše drobné prdíky – také jejich zažívací trakt obsahuje metan. Ten je produktem bakterií, které pomáhají s trávením jinak špatně zpracovatelné stravy. Mimo jiné tropické mnohonožky bzdí více než ty netropické.

Jedním z mála zvířat, které vůbec větry neznají, jsou mořské okurky neboli sumýši. Jejich strava bakterie v trávení nevyžaduje, takže se obejdou bez větrů. Jinak se ale jedná o značně nechutné tvory – v pohlavních orgánech jim žijí ryby a jako způsob obrany vyvrhují na nepřátele své vnitřnosti.

Ptáci také neprdí – nemají pro to biologickou potřebu.

Naopak jedny z nejhlasitějších větrů údajně vydávají tuleni. A co hadi? Ti mají zajímavý mechanismus biologické obrany – některé druhy na nepřátele vyvrhují ze zadní části těla výkaly; tato činnost je doprovázená klasickými zvuky, které jsou typické pro větry.

Proboha, proč?

Celý tento výzkum není zdaleka tak samoúčelný, jak by se mohlo zdát. Větry zejména velkých hospodářských zvířat jsou zřejmě značně silných činitelem v globálním oteplování planety. Právě metan, který se při této činnosti uvolňuje, je totiž řádově silnějším skleníkovým plynem než dobře známý oxid uhličitý.

Zejména stáda hovězího dobytka podle posledních studií představují obrovský problém, který bychom měli pochopit, aby se nám podařilo problém porazit.

Text: MK

Reklama
Reklama