3 případy brutálních útoků kosatek: Co má mořský zabiják společného s Hannibalem Lecterem?

Kosatky patří mezi nejznámější zabijáky oceánu a některé jejich útoky jsou neuvěřitelně zvrácené.
Některé případy vraždění kosatek připomínají řádění filmového Hannibala Lectera
Některé případy vraždění kosatek připomínají řádění filmového Hannibala Lectera
iStock / Orion Pictures

reklama

O kosatkách dravých se všeobecně ví, že jsou nelítostní zabijáci. Proto se jim také v angličtině říká „killer whales“, zabijácké velryby. A přestože mají biologicky blíž k delfínům a svou inteligencí se jim velmi blíží, způsob, jakým svoji kořist loví, je spíš vlčí: smečka svou oběť, ať už lachtana, tuleně, nebo malou velrybu, oddělí od ostatních a uštve. Vlci ale rozhodně postrádají kosatčí brutalitu a hlavně jim jde pouze o jídlo. Kosatky ovšem dokážou své oběti schválně trápit a šikanovat. Vědci dokonce popsali případ, kdy se podle nich jednalo vyloženě o vraždu i se sexuálně zabarveným motivem.

1) Poprava novorozence za asistence matky

Jedno takové krvavé drama se odehrálo v roce 2018 u břehů kanadského ostrova Vancouver. Mořští biologové byli svědky toho, jak dvaatřicetiletý samec kosatky se svou šestačtyřicetiletou matkou pronásledovali jinou kosatčí rodinu, která s sebou měla čerstvě narozené mládě. Navzdory několika pokusům matky své mládě ochránit se kosatčí útočník nakonec vítězoslavně vynořil na hladinu i se zatím živým mládětem v zubatých  čelistech. „Bylo vidět, jak mu z tlamy vlaje pupeční šňůra,“ popsali výzkumníci později v článku, který o celé události připravili pro vědecký deník Scientific Reports. Maminka mláděte se hnala za útočníkem, do cesty se jí ale – jako správný a obětavý komplic – vrhla matka útočníka. Dvě kosatky nakonec mláďátko držely pod hladinou tak dlouho, dokud se neutopilo.

Vědci z OrcaLab, kteří sociální chování těchto černobílých mořských predátorů pozorují a dokumentují už po desetiletí, se domnívají, že šlo o sexuálně motivovanou vraždu. „Vražda novorozence samci zajistí, že je samice brzy připravená se opět spářit. Navíc se tak zbaví potomstva konkurence.“ Možná si ale říkáte, proč se do něčeho takového zapojila i samcova vlastní matka. Podle expertů je celkem běžné, že se kosatčí samci občas „drží máminy sukně“ o dost déle, než bychom například u dospělého lidského muže považovali za zdravé a žádoucí. Obzvlášť není-li matka už ve věku, kdy může otěhotnět. „Tyto samice v postreproduktivní fázi života zvyšují svým dospělým synům šanci na přežití tím, že s nimi loví a předávají jim své znalosti,“ uvádějí výzkumníci. Dodávají, že matky mohou svým synům pomáhat i s rozmnožováním; zajišťují tak pokračování svých genů.

2) Kosatčí Hannibal Lecter

Jestli vám předchozí popsaný incident přišel jako vytržený z filmového thrilleru, tenhle vám připomene rovnou Mlčení jehňátek z roku 1991. Na pláži v jihoafrickém Západním Kapsku se v roce 2017 postupně objevila tři mrtvá těla velkých žraloků bílých. A všechna měla společný rys: Chyběla jim játra. Vědci si lámali hlavu, co za tvora mohlo tyto nebezpečné predátory zabít. Odpověď jim dalo až čtvrté žraločí tělo. Tentokrát čtyřmetrovému velkému bílému žralokovi nechyběla pouze játra, ale také žaludek a varlata. Na těle byla patrná poranění, podle kterých mohli vědci konečně určit, kdo může být oním záhadným vrahem. Ano, hádáte správně: kosatka.

Útoky kosatek na velké bílé žraloky nejsou obvyklé, ale může se to stát,“ vysvětlil biolog Andrew Nosal. „Na játrech menších žraloků si navíc pochutnávají jiní mořští savci velmi rádi, protože žraločí játra jsou obrovská a tučná, plná živin.“ Je to z toho důvodu, že zatímco obyčejné ryby mají měchýř naplněný plyny, žralokům slouží jako vnitřní plovák právě tuk v játrech. Není proto divu, že si nějaká mlsná kosatka tuhle speciální kalorickou bombu natolik oblíbila, že se kvůli ní dala na kariéru sériového vraha.

3) Výrostci, kteří pro zábavu týrají želvy  

Po předchozích příbězích vám asi už ani nepřijde divné, že vědci popsali desítky případů, při kterých si kosatky hrály s potravou jako kočka s myší, šikanovaly ji a vyloženě trápily. Někdy dokonce svou k smrti vyděšenou a lehce zraněnou oběť nechaly poté, co ji desítky minut zákeřně pošťuchovaly, jen tak odplout. A někdy svou oběť dokonce zabily, ale nepozřely. „Chovají se tak trochu jako kočky, zdá se, že zkrátka nedokážou nutkání odolat,“ vysvětlil v roce 2018 novinářům Nicolás Dávalos, fotograf a student mořské biologie z Ekvádoru poté, co na Galapágách pořídil neskutečné záběry hejna kosatek týrajících několik mořských želv.

Že se v moři něco děje, si tehdy všiml už z dálky – kosatky čeřily hladinu a okolo zpěněné vody létali ptáci. Když se svou lodí přispěchal na místo a skočil i s kamerou do vody, naskytl se mu pohled, který nečekal. „Honily se s těmi želvami v tlamách, házeli si je, přetahovaly se o ně jako psi o kost,“ popsal Dávalos.

Záběry, které toho dne pořídil, vzbudily mezi odborníky senzaci. Tohle chování kosatek je pro ně totiž sice známým fenoménem, pozorovat je u toho z takové blízkosti mají ale šanci málokdy. „Tohle chování jim pomáhá zlepšit si lovecké schopnosti,“ vysvětlil Michael Weiss z amerického Centra pro výzkum velryb National Geographic,a je obzvlášť časté u mladších, méně zkušených kosatek.“

reklama

reklama