Obří sršně jsou v nekonečné válce se včelami. Včelí ochránci kvůli obraně hnízda neváhají obětovat život

Úchvatné záběry bitvy mezi sršněmi a včelami berou dech obětavostí včelích obránců.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Do divočiny: Korea 2 - včely versus sršni

reklama

Sršeň obecná je největší blanokřídlý hmyz u nás, ale kam se hrabe na sršeň mandarínskou, která je až dvojnásobně větší. S rozpětím křídel až 7,6 cm se dokonce jedná o největší vosu světa. Ano, čtete správně, sršeň patří mezi vosy.

Zatímco dělnice včel východních (Apis cerana) sbírají pyl, sršni loví jiné druhy blanokřídlého hmyzu včetně právě včel. „Rod sršní pochází v východního Himálaje a jižní Číny, kde jich dodnes žijí téměř dvě desítky druhů,“ píše Jan Žďárek v knize Hmyzí rodiny a státy. Naše sršeň obecná je jediným evropským druhem této skupiny.

Sršeň obecná je jediným druhem sršní v Evropě.
Autor: se souhlasem Topiho Piguly Sršeň obecná je jediným druhem sršní v Evropě.

Jak probíhá útok sršní?

Útok sršní na včelí základnu má svá pravidla. Nejprve musí sršní průzkumník pomocí chemických signálů informovat další jedince v hnízdě o nalezených včelách. Schyluje se k boji na život a na smrt, k boji, kde nic není předem rozhodnuto. Jediné, co je jasné, je velikostní převaha útočníků a převaha početní bránících se včel.

Motivace sršní je přitom jasná – získat larvy uvnitř včelího hnízda dutého stromu, které jsou pro tento hmyz lahůdkou. Na rozdíl od vzrostlých včel totiž nemají ochranný krunýř. 

Obranné šiky včel

V případě eusociálního hmyzu, ať už to jsou včely, nebo mravenci, jsou jednotlivé role přísně rozděleny. Ne každá včela je královna, zato mnoho včel zastává role strážkyň a bojovnic, které mají naprogramováno, že není důležitý život jedince, ale život celku. Je to dáno úzkou genetickou příbuzností, která vede k tomu, že jsou včely ochotné při ochraně hnízda zahynout. Takový osud čeká mnoho bránících se včel, pokud však zůstane část populace zachráněna, byla mise obranných šiků úspěšná.

Včely strážkyně přitom nepoužívají k boji jen svá žihadla. Díky tisíce let trvajícím útokům sršní mandarínských včely vyvinuly speciální taktiku boje – ve velkém počtu neprodyšně obklopí sršního útočníka a máváním svých křídel zvýší teplotu až na 46 stupňů Celsia, což sršeň nepřežije.

Boj sršní a včel sledujte v dokumentu Do divočiny: Korea dnes ve 21:05 na Prima ZOOM.

reklama

reklama