Takto vypadá místo, kde nikdo a nic nepřežije. Co stojí za zkázou Dallolu?

Soutěž o nejvíc mimozemsky působící místo na Zemi vyhrává Afarská pánev na severovýchodě Etiopie. Nenajdete tu žádné stopy po zvířatech nebo rostlinách, rozpálenou krajinu pokrývají geologické útvary zbarvené do žluta, zelena nebo červena. Přesto zde najdete známky lidského působení.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Zapomenuté megastavby IV 17 - Dallol

reklama

V jednom z nejníže položených míst na světě – nachází se asi 1 020 m pod úrovní mořské hladiny – dosahuje průměrná roční teplota 39,8 °C, rtuť teploměru ale běžně stoupá k 50 °C. Na mnoha místech zde povrch pokrývá prosolená krusta, která při pohybu praská pod nohama, a obsah horkých sirných jezírek díky pH nižšímu než 1 připomíná kyselinu sírovou.

V této oblasti se od sebe vzdalují hned tři tektonické desky a země se tu doslova rozestupuje a vytváří Danakilskou proláklinu. Právě tady americký paleoantropolog Donald Johanson objevil v roce 1974 pozůstatky australopitéka afarského, pojmenovaného Lucy, staré 3,2 milionu let. Dnes nehostinnou kolébku hominidů ale kolonizoval člověk i v moderní době. Co zde lidé hledali?

Rozpálenou krajinu pokrývají geologické útvary zbarvené do žluta, zelena nebo červena
Autor: profimedia.cz Rozpálenou krajinu pokrývají geologické útvary zbarvené do žluta, zelena nebo červena

Potašová horečka

Jednou z mnoha chemických usazenin nacházejících se v Danakilské proláklině, je potaš. Jde o kašovitou hmotu s vysokým obsahem draslíku používanou k výrobě umělých hnojiv a dalších chemikálií. Chemicky se jedná o uhličitan draselný a jde o silně hygroskopickou sůl kyseliny uhličité. V Afarské pánvi se ložiska potaše nacházela přímo na povrchu, takže je bylo možné jednoduše seškrabovat.

V roce 1912 získali koncesi na těžbu zdejšího potaše dva italští dobrodruzi a brzy začali s jeho průmyslovou těžbou. V okolí Dallolu vzniklo nové město vybudované z místního prosoleného kamene. Mělo to ale jeden háček – vše včetně pitné vody se sem muselo dovážet přes okolní vyprahlé území.

Danakilská proláklina je plná koster zvířat, která cestu pustinou nezvládla
Autor: Getty Images Danakilská proláklina je plná koster zvířat, která cestu pustinou nezvládla

Přesto hornická komunita v Dallolu prosperovala a v roce 1945 byla vybudována železnice dlouhá přes 70 km, která potaš dopravovala do eritrejského přístavu Mersa Fatma. Těžba potaše poté vzrostla až na 50 000 tun ročně. Horníci ale pracovali na jednom z nejnebezpečnějších míst na Zemi, a když se otevřela nová ložiska potaše v Německu a ve Spojených státech, byl zánik Dallolu neodvratný. Dnes na místě najdeme jen pohřebiště rezivějící techniky a rozvaliny domů.

Dokumentární sérii Zapomenuté megastavby sledujte na Prima ZOOM každou středu večer a v sobotu odpoledne.

reklama

reklama