Jedna z největších záhad přírody je zřejmě vyřešena. Co může za tajemné kruhy v Namibii?

Podivné pohádkové kruhy v Namibii a Austrálii jsou jednou z největších záhad přírody. Nyní jsou vědci zase o kousek blíž k tomu zjistit, co za nimi stojí.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Neuvěřitelná planeta 12 - kruhy

reklama

Záhadný přírodní fenomén pohádkových či čarodějných kruhů se nachází na dvou od sebe velmi vzdálených místech. Zatímco s původem pouštních prstenců v Namibii si lámou odborníci hlavu už od počátku 70. let, australské kruhy byly objeveny až v roce 2014. Podle mýtů jsou dokonale holá kulatá místa otisky bohů nebo pozůstatkem po jedovatém dechu podzemního draka. Vědci se však snaží dosáhnout fundovanějšího vysvětlení, které můžete sledovat i v sobotu ve 21:05 na Prima ZOOM v dokumentu Neuvěřitelná planeta.

Termití hnízda

Během let se do popředí dostaly dvě hlavní hypotézy příčin těchto pravidelných kruhovitých vzorců. První je od Norberta Jürgense z univerzity v Hamburku, podle kterého jsou čarovné prstence dílem písečných termitů Psammotermes allocerus. Svou teorii staví na argumentu, že si termiti vytváří podzemní chodbičky tak, že sežerou v kruhové ploše kořínky trav, které později uhynou. Mnoho dalších výzkumníků včetně entomologů a botaniků o tom však není přesvědčeno.

Pohádkové kruhy v Namibii
Autor: Getty Images Pohádkové kruhy v Namibii

Seskupování rostlin

Mezi ně patří i Stephan Getzin, vědec Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v německém Lipsku. Podle něj v některých oblastech Namibie a Austrálie, kde se kruhy vyskytují, termiti nejsou, a tak nemůže existovat žádná korelace mezi prstenci a písečnými termity. Pohádkové kruhy jsou dle jeho názoru výsledkem seskupování rostlin, aby v suchém klimatu maximálně využily všechny omezené zdroje.  

Ve snaze rozlousknout vědecký spor přišli vědci z Princetonské univerzity s vlastním výzkumem. Pomocí moderní technologie simulovali obě varianty, přičemž jako nejpravděpodobnější se jim jeví ta od Stephana Getzina.

reklama

reklama