VIDEO: Největší psi světa jsou německé dogy. Dia nahradil Freddy

Pokud platí, že velký pes znamená velkou radost, tak tenhle jí přináší opravdu obrovské množství.
Německá doga - obraz z roku 1705
Německá doga - obraz z roku 1705
Johann Christof Merck
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Omlouváme se, ale hned na začátku musíme poupravit titulek. Největší pes světa, německá doga, se jmenoval Zeus. Jenže skloňování jména tohoto boha je poněkud zvláštní: Zeus, Dia, Diovi...

Jmenuje se Freddy a žije ve Velké Británii. Jde o německou dogu, ale o kapitální exemplář tohoto psího plemene. Když si stoupne na zadní, měří přes dva metry a tyčí se vysoko nad svou majitelku...

Tak velký pes je sice na pohled nádherný a úžasný, ale svým majitelům dost komplikuje život. Třeba jen tím, že se nedá venčit. Ostatní psi se totiž obra bojí a jejich majitelé z toho nejsou vůbec nadšení. Freddyho majitelka, paní Clara Stoneman, musí psa venčit velmi brzo ráno, dokud ještě na ulicích jiní psi nejsou.

Podívejte se, jak vypadá život s Freddym:

Proč jsou německé dogy tak velké?

To vlastně nikdo neví – jejich původ je totiž zahalený tajemstvím. Možná jde o velmi moderního psa, je však také možné, že jde o jedno z nejstarších psích plemen vůbec. Jak je to možné?

Psy velmi podobné německým dogám totiž známe už z nejstarších vyobrazení. Například na egyptských hrobkách z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem jsou k vidění psi, kteří jako by německým dogám z oka vypadli. Také čínské prameny z doby před nejméně 4 000 lety popisují velké psy s dlouhýma nohama a hranatou hlavou, jejichž popis dogám dobře odpovídá. Někteří autoři věří, že přes Řecko se tato plemena dostala do Evropy, když se němečtí šlechtici rozhodli obohatit své lovecké psy o větší kousky…

Nejčastěji se ale původ německé dogy odvozuje od anglických plemen, konkrétně od křížení mezi mastifem a vlkodavem. Tito psi našli největší oblibu na německých dvorech, kde se šlechticům zalíbili pro svou sílu, vytrvalost i krásu. Knížata a králové využívali dogy pro lov medvědů a kanců; těch vůbec největších tvorů, kteří v Evropě žili.

A takhle vypadal Zeus, do nedávna nejvyšší doga světa:

Dogy však také měly výsady, jimiž se mohl pyšnit málokterý člověk. Němci jim také říkali „Kammerhunde“ neboli pokojoví psíci. Sice se to může zdát těžko uvěřitelné, ale je to tak: německé dogy (tehdy ještě nazývané anglické) byly využívány podobně jako dnes pekinézové nebo čivavy – směly spát se svými pány v jedné místnosti, dokonce jim podle dobových obrazů mohly i do postele!

Cena byla vyšší, než cena lidského otroka

Pro ty nejcennější dogy jejich pánové nechali vyrábět měkké pelíšky vystlané kančími kožešinami – o něčem podobném si mohli nechat obyčejní poddaní jen zdát. A to ani nemluvě o zlacených obojcích, které měly často cenu půlky menší vesnice. Zdá se vám to jako vyhozené peníze?

Omyl, středověk byl velmi pragmatickou dobou a šlechtici moc dobře věděli, proč co dělají: dogy totiž byly jediným zvířetem, jež mohlo svého pána ochránit před nezvaným nočním hostem – a v těch dobách se opravdu dalo zvířeti věřit mnohem víc než většině příbuzných. I když, zrovna v tomto ohledu se od těch dob zase tolik nezměnilo…

Text: RD

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama