Makakové jsou nezbední predátoři. Proč jim vděčíme za vakcíny proti covidu-19?

Makak jávský (Macaca fascicularis) je jedním z nejrozšířenějších primátů na světě a svým řáděním způsobuje řadu problémů. Pro člověka je však nesmírně užitečný.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Opičí (r)evoluce - makak jávský

reklama

Makak jávský má na rozdíl od mnoha jiných makaků ocas, který mu pomáhá udržet rovnováhu při chůzi a skocích. Ty mohou dosáhnout až 5 metrů. Makak je rovněž velmi zdatným plavcem, který se umí i potápět. V tomto prostředí si dokáže najít potravu v podobě krabů a korýšů. Jelikož se jedná o všežravce, mezi jeho další oblíbené laskominy patří například plody, semena, květy, ale také další drobní obratlovci. Výjimečnými nejsou ani loupežné mise, kdy útočí na ptačí hnízda, ze kterých vybírá ptáčata a vejce. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej kvůli tomu zařadil mezi 100 nejhorších invazivních druhů.

Experimentální druh

Makakové ovšem mají velmi složitý vztah mimo jiné i s člověkem. Na některých místech a kulturách jsou důležitou součástí mytologie a lidé je považují za posvátná zvířata. Balijské zákony odchyt ve volné přírodě dokonce zakazují, protože je zde považován za božstvo a lidé mu stavějí chrámy. Naopak v Kambodži a Vietnamu samce chytají pro lékařský výzkum. Lidé tyto primáty využívají pro lékařské experimenty a výzkum zejména kvůli jejich náchylnosti k lidským nemocem. Pro člověka mohou být nebezpeční hlavně proto, že se jedná o přenašeče smrtelných virů, jako je herpes virus typu B nebo malárie.

Makakové jsou častou obětí lidských experimentů
Autor: iStock Makakové jsou častou obětí lidských experimentů

Podle časopisu Science byl výzkum „nelidských primátů“ v USA ještě v roce 2014 v prudkém poklesu. Poté poptávka po primátech zažila strmý nárůst, a to zejména kvůli farmaceutickým společnostem. V posledních letech se zájem pořád zvyšuje. Důvodem je covidová pandemie a využití opic pro testování vakcín. Cena za jednu opici se vyšplhala až na zhruba 10 000 dolarů (přes 214 000 korun). Testování na primátech je bráno jako předposlední zastávka před klinickým testováním na lidech, se kterými primáti sdílejí více než 90 % DNA.

Makak rhesus byl také první z primátů, který byl vyslán do vesmíru. První opice jménem Albert však zahynula ještě před tím, než se raketa dostala do kosmu. Osud jeho nástupce Alberta II. byl podobný. Start jeho rakety proběhl 14. června 1949. Při návratu zpět na Zem však došlo k explozi.

Dokument Opičí (r)evoluce sledujte na Prima ZOOM.

reklama

reklama