16. července 2020 08:30

Velryby mají ještě lepší paměť a inteligenci, než se myslelo. Bohužel jim to ale škodí

Co se děje v gigantickém mozku 190tunového plejtváka, který svými rozměry překonává vše, co kdy chodilo po Zemi?

Lidská inteligence se zkoumá snadno

Člověk prostě odpoví na otázky v nějakém experty připraveném dotazníku a ty pak jiný expert vyhodnotí. Podobné experimenty jdou provádět s většinou zvířat světa, jen namísto dotazníků se používají testy zkoušené v laboratorním prostředí. Jenže jak poznat, co mají v hlavě velryby, které se do žádné laboratoře světa nevejdou?

Pro mořské biology je to nesmírně složitý problém, o to palčivější, že se předpokládá, že právě kytovci mají jak vysokou inteligenci, tak i fascinující paměť. Existují ale výzkumy, které na tuto otázku zkusily odpovědět a jejich výsledky jsou velmi zajímavé.

Paměť jako slon? Spíš jako velryba

Skupina amerických přírodovědců v roce 2019 zveřejnila výsledky výzkumu, který analyzoval desítky let sledování velryb. V rámci řady výzkumů totiž vědci těmto tvorům připevňují na tělo rádiové vysílače, díky nimž mohou velmi přesně sledovat, jak se velryby, plejtváci a keporkaci pohybují světovými oceány.

Přírodovědce zajímalo, podle čeho se velryby rozhodují, kam se vydají. Většina druhů totiž rozsáhle migruje na velmi rozsáhlé vzdálenosti, především za potravou. Biologové testovali, jestli velryby mění svůj pohyb v závislosti na aktuální situaci, anebo podle vzpomínek.

Rozsáhlá analýza dat ukázala, že se velryby opravdu rozhodují podle vzpomínek, které díky délce jejich života mohou sahat celé desítky let do minulosti. Neřídí se tedy tím, co se děje s potravou aktuálně, ale podle toho, na jakých místech se vyskytovala v minulosti.

Vědci dokonce našli přesnou rovnici, kterou se velryby řídí – neplují za hejny potravy, kterou mají před nosem, ale na místo, kde bylo za posledních deset let statisticky nejvíc stravy.

O velrybách to vědcům odhaluje fascinující fakta: musí mít v hlavách uložené obrovské množství informací o místech, spojených navíc s informacemi o tom, jaká a kdy tam byla “úroda”. Aby dokázaly takové množství informací zpracovat, musí být jejich mozky jak výkonné, tak i bystré.

A to je problém

Podle expertů ale toto zjištění paradoxně pro velryby není vůbec výhrou, naopak se může stát jejich zhoubou. Jejich systém totiž může fungovat jen ve stabilním světě, v oceánech planety, které se v čase příliš rychle nemění.

Jenže to zásluhou člověka bohužel už není pravda. Klimatická změna vyvolaná nadměrnou spotřebou fosilních paliv způsobuje, že klima se stává proměnlivějším, dynamičtějším a méně předpověditelným. Je to problém i pro člověka, ale pro velryby to znamená katastrofu. I zdroje potravy pro velryby se tedy stávají méně předpověditelnými a sázet na paměť se může velmi rychle přestat vyplácet.

Pro biology, kteří se na této studii podíleli, jsou výsledky znepokojivé. Říkají, že je nyní třeba migrace i chování velryb sledovat ještě detailněji než v minulosti, aby se zajistilo, že tito vzácní, chytří a krásní tvorové prakticky přes noc z naší planety nezmizí... Anebo je nevylovíme.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom