Ve jménu přírody je dovoleno vše. Neuvěřitelný příběh z říše motýlů

Modrásek žije jen 3 dny

Mezititulek upozorňuje na fakt, že pokud uvidíte modráska, tedy jednoho ze čtyř u nás žijících modrásků rodu Phengaris, máte docela štěstí. Například modrásek hořcový žije na našem území ve fází dospělce méně než tři dny. Za tu dobu se musí potkat samec se samicí, dojít k úspěšnému spáření a nakladení životaschopných vajíček do květů živných rostlin. Larvičky, které se vylíhnou, se živí semeníkem, prokoušou se dovnitř a když přijde jejich čas, vypadnou z květu na zem a čekají na mravence. Jenže toto čekání je může stát život.

Odneste mě domů, sežeru vám mladé

Existuje riziko, a není malé, že larvička na zemi zaschne a uhyne. Proto k opuštění květu dochází nejčastěji brzy ráno nebo v podvečer, kdy je snížená teplota, ale zvýšená vlhkost, což ví každý, kdo se někdy musel brodit ranní rosou. Důvodem k opuštění bezpečí květu je potřeba dostat se do mraveništ konkrétních druhů mravenců rodu Myrmica. Slovo „konkrétních“ má svůj význam. Z nějakého, vědcům zatím neznámého důvodu se o larvičky zajímají všechny naše druhy našich mravenců, jenže vývoj dokážou dokončit jen v hnízdech rodu Myrmica. Jiné druhy mravenců nalezenou larvičku bez okolků sežerou.

Larvičky dokonale zvládly strategii kukaček. Přestože vypadají jinak, mravenci je na základě chemických signálů krmí jako vlastní larvičky. Uhlovodíky na povrchu těla budoucích modrásků „voní“ totiž úplně stejně, jako malé mravenčí larvy a dokonce jsou pro mravence tak důležité, že pokud dojde k ohrožení mraveniště, mravenci přednostně zachraňují motýlí housenky, což je z hlediska přežití jejich genomu zcela kontraproduktivní. Jsou však i dravé druhy housenek, které se nechají odnést do hnízda a jejich „chemické maskování“ jim zařídí, že si jich mravenci nevšímají. Obráceně to tak ale není. Modrásek černoskvrnný i očkovaný se s apetitem sobě vlastním pustí do larev svých hostitelů, což je viděno lidskou etikou, velmi krutá odměna za poskytnutí přístřeší a bezpečí.

Motýl, mravenec, lumek… a podobnost s českou společností

A aby to nebylo tak jednoduché, tak některé druhy lumků dokážou čichem zjistit, ve kterém mraveništi se nachází larva modráska, proniknout k ní a naklást do ní vajíčka. Housenka pak slouží jako živý inkubátor. Lumek je jednak chráněn tvrdou kutikulou, proti které mravenci nic nezmůžou, a zároveň vstříkne do mraveniště látku, která způsobí, že mravenci začnou bojovat mezi sebou a lumka pustí ze zřetele. Pokud bychom podobný příklad chtěli přenést do lidské společnosti, tak by parazitoid mezi lidi nevstříkl chemickou zbraň, ale vhodil nějakou mediální zprávu, která by způsobila rozdělení společnosti.

Nejedná se o žádnou hypotézu, přesně tohle dělají dezinformační servery. Nebo máte pocit, zejména na sociálních sítích, že jsme schopni rozumně diskutovat na témata, jako je očkování, naše účast v EU či NATO? Diskuze oproštěná od logických argumentů se takřka okamžitě zvrhne ve vzájemné osočování a napadání a dezinformátorům jen stačí tu a tam dodat střelivo. Je to naprosto stejné jako v mraveništi. Lumek způsobí chaos, mravenci bojují jeden s druhým a on si může zařídit svou budoucnost parazitováním na motýlí larvě.

Specializace jednotlivých druhů modrásků není ještě zdaleka dokonale prozkoumaná, ale i jen tento jediný příklad ukazuje, že o složitosti přírodních dějů toho víme stále málo, což v praxi znamená, že často si vůbec neumíme představit dopady lidského jednání nejen na ekosystémy, ale na jednotlivé druhy. Například náhlý úbytek modrásků může znamenat, že v okolí zmizely konkrétní druhy mravenců. Ale ruku na srdce… kdo si všímá mravenců? A kdo ví, jak vypadá lumek?

Text: Topi Pigula