Kapří hostina: Jakou cenu platí symbol štědrovečerní tabule za naše potěšení?

Oplývají skvělou pamětí a dokážou si mnohé pamatovat – ať už se jedná o novou dovednost nebo barvu. Mají také velmi dobrý sluch a stejně jako my cítí bolest. Přesto je můžeme každý rok potkávat v kádích na ulicích, odkud nemohou uplavat. A to i přesto, že jim tak velí jejich instinkt.
Jaká je cesta kapra až na váš sváteční stůl?
Jaká je cesta kapra až na váš sváteční stůl?
(ZDROJ: Pixabay)

reklama

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je nejznámější a také největší kaprovitou rybou u nás – i když je nepůvodní. S jeho chovem začali Číňané už tisíc let před naším letopočtem. V Evropě se zabydlel už ve středověku, přesto se na štědrovečerní tabuli dostal až nedávno.

Jak by řekl Alexandre Dumas – za vším hledej ženu. I za obalovaným kaprem jedna stojí. Je jí proslulá autorka básní, divadelních her a kuchařek Magdalena Dobromila Rettigová. Můžeme se jen dohadovat, zda by se kapr stal jedním ze symbolů Vánoc i bez jejího přičinění. Ryby totiž u štědrovečerní večeře hrály roli pouze okrajovou, a to až od 19. století. Kapr mezi nimi ale nebyl. Rettigová ho představila až ve své kuchařce a coby tradiční jídlo se začal podávat až od poloviny 20. století.

Šťastné a veselé? Jak pro koho

Vánoce jsou prohlašovány za svátky klidu a míru. Je proto paradoxem, že nejvíce bolesti a stresu zažívá jeden ze symbolů těchto svátků. Ať už je to neodborné zacházení ze strany obsluhy u stánků, cesta do vany plné chlorované vody v igelitce nebo dotyky všetečných dětských rukou, které stírají ochrannou vrstvu slizu ryby, a následné vypuštění zpět do řeky či nezkušený způsob zabití – dá se říct, že kapři si Vánoce zrovna moc neužívají. Což se dá pochopit i díky vědcům, kteří prokázali, že ryby cítí bolest a nevnímají ji jen reflexivně.

Kapři, stejně jako jiné ryby, cítí bolest i stres.
Autor: (ZDROJ: Pixabay) Kapři, stejně jako jiné ryby, cítí bolest i stres.

Všechno začíná podzimním výlovem. „Výlov musí být dobře připravený, včetně optimálního zacházení s vodou tak, aby se ryby nepřidusily v kalné vodě. Výlov a expedice ryb musí probíhat rychle, aby ryba nebyla v kádích a lovišti příliš dlouho. Chladné a vlhké počasí je pro spotřebu kyslíku rybami lepší a práci rybářům usnadní,“ vysvětluje Zdeněk Macháček, ředitel Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy pod Českou zemědělskou univerzitou (ČZU).

Zatímco podle Macháčka „výlovy provádějí odborní rybáři, kteří musí dodržovat legislativu v oblasti veterinární a nakládání s povrchovou vodou“, v případě obsluhujícího personálu u stánků je to horší. U obsluhy není vyžadována žádná odbornost, pouze by měla být seznámena s pravidly pro prodej živých ryb a s doporučením pro osoby provádějící porážení ryb při prodeji.

Jen v loňském roce zkontrolovala Státní veterinární správa ČR (SVS ČR) necelou tisícovku prodejních míst. U zhruba jedné stovky bylo odhaleno porušení předpisů v oblasti welfare (pohody zvířat, pozn. red.). „Naši inspektoři se zajímají o to, aby nebyly kádě s kapry přeplněné a ryby měly dostatek kyslíku. Další kontrolovanou oblastí je správné porážení kaprů, kdy spotřebitelům doporučujeme využít služeb proškolených odborníků přímo na stánku než složitě přepravovat ryby domů. Každý rok upozorňujeme, aby lidé nevypouštěli ryby zpět do přírody, protože je to ohrožuje na životě. Daleko rozumnějším řešením je rybu vůbec nekupovat, než jí tak zvaně udělit svobodu,“ uvádí ústřední ředitel SVS ČR Zbyněk Semerád.

Uplavat nemohou

Své zkušenosti s tím, že personál nemusí mít žádné předchozí zkušenosti nebo kvalifikaci, má i biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který si takovou brigádou přivydělával. „Kaprovité ryby mají silnou stresovou reakci na pach krve ve vodě, obzvláště jiných kaprovitých ryb. A protože během stánkového prodeje je všechno od krve, včetně vody, tak ty ryby musí být vystresované na maximum. Vědí, co je čeká, ale uplavat nemohou,“ vysvětluje Janko.

Prodejci nemusí mít žádné zkušenosti ani kvalifikaci.
Autor: (ZDROJ: Pixabay) Prodejci nemusí mít žádné zkušenosti ani kvalifikaci.

I z toho důvodu se už několik let snaží ochránci zvířat upozornit na podmínky a způsob zacházení s rybami. Mezinárodní organizace Compassion in World Farming, která má pobočku i v Česku, letos přišla s kampaní Nekupujte si domů živé kapry, která má Čechy přimět k tomu, aby vyzkoušeli místo kapra jiná jídla, popř. aby si jej nechali zabít přímo od prodejců a nenosili ho v igelitkách domů. „Plast tašky se mu totiž lepí na skřele (párový plochý orgán, který chrání žábry před vnějším poškozením, pozn. red.), znemožňuje pokusy o dýchání a kapr se tak pomalu dusí,“ vysvětluje Romana Šonková z Compassion in World Farming. A ani následný pobyt doma ve vaně kaprovi nijak nepomůže. Krom teplotního šoku dochází vlivem chlorované vody k poškození žaber a dýchací soustavy.

Hlavně nevypouštět!

Udělali jste si rodinnou tradici v podobě vypouštění zakoupeného kapra u stánku zpět do vody – ať už do řeky, či nejbližšího rybníka? Pak je pravděpodobné, že jste tím kapra stejně odsoudili k smrti. Ryby jsou totiž dlouhým pobytem v sádkách vyhladovělé a zesláblé a ani prudká změna teploty jim nedělá dobře. Jak by to tedy mělo vypadat, pokud si Vánoce bez kapra nedokážete představit? „Nejvhodnější je koupit si ho na sádkách, protože ty jsou nejlépe vybaveny pro přechovávání i odborné usmrcení ryby. Prodej na sádkách navíc ušetří kaprům další transporty a manipulaci, spojenou s rozvozem na prodejní stánky,“ říká Romana Šonková.

S ochránci zvířat tentokrát spojilo síly i Rybářské sdružení ČR. Lidem doporučují vybírat si takové prodejce kaprů, kteří s rybami zacházejí šetrně. „Prodejny ryb na sádkách jsou nejlépe vybaveny pro přechovávání, vylovení i usmrcení ryby. Díky tomuto prodeji je ryba ušetřena dalších zbytečných transportů na prodejní stánek a současně jsou eliminována možná poranění a s tím spojené i snížené welfare ryb. Kvalifikovaný personál vám vždy poradí s výběrem ryby,“ uvádí v oficiálním vyjádření.

reklama

reklama