Univerzita omylem dala studentům potenciálně smrtelnou dávku kofeinu

Kofein může zabíjet. Tentokrát se incident se naštěstí obešel bez obětí na životech.
Káva je fajn bez ohledu na fakt, že kofein je jed
Káva je fajn bez ohledu na fakt, že kofein je jed
http://pixabay.com/

reklama

Studenti britské Northumbria University si už zřejmě do konce života budou dávat opravdu velký pozor na desetinnou čárku - loni v březnu si totiž vlivem hloupé chyby při počítání dopřáli trojnásobek průměrné smrtelné dávky kofeinu. Incident se obešel bez obětí, soud minulý týden však přesto rozhodl, že univerzita musí zaplatit pokutu 400 tisíc liber. Co vlastně se študáky kofein provedl, a kolik šálků je potenciálně smrtelná dávka?

Kofeinu na rozdávání

Studenti sportovních studií se měli toho dne dozvědět něco o potenciální otravě běžnými látkami - seminář byl však nakonec o něco názornější, než jim zřejmě bylo po chuti. Jak vyučující sdělil později u soudu, laboratorní pracovníci měli každému z nich podat malé množství čistého kofeinu odpovídajícího několika šálkům kávy. I to by stačilo na mírnou změnu tělesných pochodů. Gramáž byla propočítána vůči tělesné hmotnosti každého ze studentů, avšak jeden z pracovníků při počítání na kalkulačce chytrého telefonu špatně přečetl či zadal desetinou čárku. Namísto 300 miligramů kofeinu tak dva studenti dostali mnohem větší cifru 30 tisíc miligramů.

To je zhruba dvojnásobek (!) průměrné smrtelné dávky nebo LD50 (Lethal Dose 50) podané látky, v tomto případě kofeinu, neboli také ekvivalent zhruba 300 šálků kávy. Zřejmě jen díky tomu, že LD50 není nejpřesnější odhad, a že studentstvo sportovních věd obvykle platí za udatné pořízky, které jen tak něco nerozhází, se chyba obešla bez úmrtí. Nešťastná dvojice si přesto užila názorné ukázky negativních následků otravy kofeinem – pozorován byl u nich rozostřený zrak, třas, velký úbytek hmotnosti a nutná dialýza byly naštěstí tím nejhorším, co si prožili. Vyhnul se jim totiž infarkt i další potenciální projevy otravy kofeinem.

Zachránit je mohl u relativně horší způsob identifikace otravy skrze LD50 neboli medián smrtelné dávky, u nějž 50% příjemců vlivem požití zemře a 50% přežije. Lidé totiž nejsou stejní. Zejména váha, ale i jiné tělesné proporce a funkce, mohou ovlivnit vývoj otravy. Krom prudce jedovatých látek tak u většiny chemikálií (čímž myslíme i kofein a vodu, nikoliv jen syntetické sloučeniny) nelze snadno říct "Tohle vás určitě zabije". Příklad potenciálně smrtící dávky kofeinu navíc připomíná, že LD50 se ze zjevných etických důvodů běžně testuje na zvířatech, obvykle laboratorních myších, a na lidi jsou tato data obvykle pouze nedokonale aproximována.

Není jed jako jed

Přestože příklad kofeinem otrávených studentů ilustruje, že LD50 má k jednoduchosti i dokonalosti daleko, toxicita jiných běžných látek čas od času skutečně zabíjí. K tomu, abyste požili LD50 třebas vody, jedné z nejméně toxické substance vůbec, vám stačí vypít šest litrů v krátkém časovém intervalu. Nejde o zcela běžnou otravu, avšak například u závodních běžců, kteří po doběhnutí maratonu vypijí naráz hodně vody, se jistá míra nesmrtelné otravy vyskytuje relativně běžně. Známy jsou však i občasné oběti na životech.

K přebytku vody lze totiž přijít i jinak než pouhou žízní - v roce 2007 zemřela jistá Jennifer Strange poté, co se účastnila soutěže o vypití maxima vody, jejíž vítěz měl vyhrát konzoli Wii. Na otravu vodou zřejmě v nemocnici zemřel i Andy Warhol. Poměrně často hrozí smrtelná otrava vodou také lidem, kteří si dopřejí taneční drogy Extáze – látka totiž mimo jiné spouští mechanismus, díky němuž člověk získává pocit, že má žízeň, avšak tělo paradoxně zadržuje vodu. Příklad lidí, kteří zemřeli po požití Extáze na otravu vodou, sice není přehršle dlouhý, na podobné případy však zjevně občas dochází.

Stejně jako u vody přitom lze identifikovat LD50 u prakticky kterékoliv chemikálie včetně cukru nebo Vitamínu C. Otrávit se totiž lze doslova čímkoliv. Až proto budete příště číst, že byste se měli nějakým lékům s účinnou látkou raději vyvarovat, protože v nich najdete stopové množství „nebezpečně znějících“ látek jako je rtuť nebo formaldehyd, vězte, že otravu dělá právě množství požité látky, nikoliv jenom typ požité látky. Velmi malé množství rtuti i formaldehydu totiž najdete i v přirozeném kusu ovoce, jako je jablko, aniž by vám mohly jakkoliv ublížit. A i tak neškodné substance jako voda či kofein naopak mohou v extrémním případě zabíjet.

 Text: Ladislav Louikota

Doktor Shirō Ishii, velitel jednotky 731

Tajemství druhé světové: Jednotka 3 000 lékařů v Japonsku vyvíjela biologické zbraně

reklama

reklama