10. dubna 2020 07:40

Unikátní včela z Panamy má levou půlku těla samčí a pravou samičí

Včela z Panamy je napůl samec a napůl samice. To není filmová fikce, ale chyba v přepisu buněk. Ovšem výsledek je velmi bizarní. 

Pohlavní dvojtvárnost

Pohlavní dvojtvárnost, tedy jasně rozeznatelné znaky samců a samic, známe ze zvířecí říše v extrémně vyhraněné podobě. Stačí vzpomenout na vyzývavé ocasy pávů nebo těžké paroží jelenů. U hmyzu se vyskytuje taky, byť ne v tak nápadné tělní úpravě. Jeden příklad za všechny: některé vážky (páskovci) vidí i ultrafialové světlo, a proto se výběr sexuálního partnera řídí tím, co vidí. Samice odrážejí UV světlo jinak než samci, proto i "září" jinak, což zajišťuje, že se spolu nebudou snažit pářit jedinci stejného pohlaví. Ostatně i u člověka v naprosté většině případů na první pohled poznáme, zdali před námi stojí muž, či žena.

Co je to gynandromorfie

Znalec řečtiny by v odborném termínu našel hned tři řecká slova: gyne (žena), andros (muž) a morphé (tvar, vzhled). Tím je vlastně řečeno vše důležité. Gynandromorfie je kombinace mužských a ženských prvků v tomtéž organismu. A u včel se vyskytuje extrémně vzácně. Odborný časopis Journal of Hymenoptera Research publikoval studii o nálezu gynandromorfie u panamské včely druhu Megalopta amoena. Mimo jiné se v ní píše, že "gynandromorfie byla hlášena nejméně u 140 druhů včel, což je pouze 0,7 % všech druhů včel". A u tohoto rodu byla popsána vůbec poprvé.

Lekce z vývojové genetiky

Abychom pochopili, co se vlastně stalo, musíme se vrátit k prvopočátku zrození. U lidí a mnoha dalších organismů je biologické pohlaví určeno chromozomy X a Y a jejich život začíná jako oplodněná buňka, zygota. Zatímco ženy mají chromozomy XX, muži mají chromozomy XY. U hmyzu je to podobné, jen chromozomy nesou označení Z a W, leč pro jednoduchost zůstaňme v tomto případě u známějšího "lidského" značení.

Vypadá to, jako by ona prapodivnost ani neměla být možná, jenže může vzniknout extrémně vzácná situace, kdy spermie vnikne do vajíčka se dvěma jádry. Tak se stane, že zárodek v sobě nese buňky jak s chromozomem XX (samice), tak XY (samec). Zárodek, tedy pomalu se rozvíjející shluk buněk se dále dělí a může dojít k vývojové vadě, v níž některé buňky mají jen X chromozom a jiné XYY. A pokud k takovéto závadě dojde v raném stadiu, bude při dělení postižena většina buněk, což se nakonec musí nějakým způsobem projevit i na organismu. Popisovaná včela vypadá velmi zvláštně, jedno tykadlo dlouhé a jedno krátké, stejně tak kusadla – jedno dlouhé a jedno krátké. Jedno samčí, jedno samičí. Ostatně podívejte se na fotografii výše.

Nejen u hmyzu

Něco podobného bylo zaznamenáno například i u motýlů a ptáků. Například severoamerický pták kardinál červený (Cardinalis cardinalis) měl výrazný pohlavní dimorfismus a jeho zbarvení se dělilo přesně v půli těla. Zatímco samec je nápadně rudě zbarvený, samice je spíše světle hnědožlutá s červenými částmi křídel, zobákem a ocasem. Proto i laik samce od samice snadno rozezná. Jenže když se vyskytne jedinec s barevnou kombinací "půl napůl", zmate to nejen laika. Je to podobné, jako kdybyste měli určit pohlaví u člověka, který má jedno ženské ňadro a jedno varle. Muž? Žena?

Gynandromorf není totéž co hermafrodit, jako je například hlemýžď. Základní rozdíl je v tom, že zatímco gynandromorf má samčí a samičí buňky v těle, hermafrodit má jen jak samčí, tak samičí pohlavní orgány.

Text. Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom