Zabíjel Tyrannosaurus rex jedem? Nová teorie naznačuje nečekanou smrtící schopnost

Všichni víme, že stisk tyranosaura byl nesmírně silný a mezi dinosaury platil za smrtící hrozbu. Nová teorie však naznačuje, že mohl zabíjet i pomocí jedu.
Tyrannosaurus rex
Tyrannosaurus rex
Universal pictures

reklama

Ve své době byl Tyrannosaurus rex nezpochybnitelným vládcem svého okolí. Evolučně se tedy možnost jedových žláz u těchto dinosaurů jeví jako zbytečné plýtvání energií, neboť stiskem čelistí předčil dnešní krokodýly i lvy. Co uchvátil, to nemělo šanci na záchranu.

Jedovatá teorie

U dinosaurů se nikdy neprokázala žádná anatomická struktura svědčící o jedových žlázách a jejich zuby nebyly ani duté, jako tomu bývá u některých hadů. Jenže byly silně vroubkované. Vroubky, podobně jako u žraloků, přitom sloužily k lepšímu pronikání do svaloviny oběti. Když se tyranosaurus zakousl a začal škubat hlavou, vroubky se jako pila zařezávaly hlouběji. A právě tady je ukryto tajemství tyranosauřího jedu.

Tynanosaurus byl skutečný vládce. A nelítostný!
Autor: iStock Tynanosaurus byl skutečný vládce. A nelítostný!

Paleozoolog William L. Abler se zaměřil na tvar dinosauřích zubů a prohlásil, že mohutný dinosaurus mohl své oběti zabíjet pomocí jedu. „Prostory mezi vroubkováním působí jako nepatrné třecí štíty, které svírají a drží masová vlákna; komory mezi sousedními zuby přijímají a uchovávají malé úlomky masa a nevyhnutelně mohou fungovat jako úložiště bakterií. Tyto prostory by proto mohly vést k infekcím ran, podobným těm, které způsobuje žijící varan komodský,“ napsal Abler v odborném časopise Paleobiology. Teorie je jednoduchá a princip funkční. Snad jen s tím rozdílem, že varani komodští si po jídle zuby pečlivě čistí olizováním a otíráním o okolní porost.

Hniloba v krvi

Kousky masa, které zůstaly ve štěrbinách vroubkovaných zubů, musely logicky podléhat zkáze a rozkladu pomocí celé řady bakterií. Maso se nejprve pokryje slizkou vrstvou, začne zapáchat a hniloba pokračuje dále do hloubky. Pokud tyranosaurus s takto znečištěnými zuby zaútočil, došlo ke zranění, které bylo kontaminováno směsí velké skupiny bakterií. Nákaza se pak šířila dál do těla jak pomocí krevního oběhu, tak přímo na povrchu rány. 

Teorie odzkoušená v praxi

Abler dále uvádí, že „funkce vroubkovaných zubů je analyzována experimentálním porovnáním s působením uměle vyrobených ocelových nožů“. Dále tvrdí, že na rozdíl od savců měli plazi méně vyvinutou jemnou kontrolu čelistí, takže zoubkování jim umožňovalo efektivnější oddělení kusů kořisti. Část paleontologické obce ale Ablerovu teorii napadla s tím, že se jedná spíše o kuriózní než reálnou možnost. Tyranosaurus sice měl ostrohranné zuby umožňující zachytávání masa, ale Jack Horner a Don Lessem v široce uznávané knize The Complete T. rex tvrdí, že lov pomocí jedu u tyranosaura rozhodně neprobíhal.

reklama

reklama