5. března 2013 06:00

TOP 8: Nejstarší zvířata světa žila v době Komenského

Člověk, žije-li zdravým způsobem života, může dosáhnout pozoruhodného věku. Proti některým zvířatům je ale žabař...

Nejstarším žijícím člověkem na Zemi je Japonec Džiroemon Kimura. 19. dubna oslaví 116. narozeniny. Na Zemi však žije mnoho zvířat, která se narodila v době, kdy ještě po světě chodila Kimurova prababička…

Nesmrtelná medúza

Srovnávat člověka s nesmrtelným zvířetem není moc fér, přesto to uděláme. Medúza Turritopsis nutricula žijící v japonských vodách totiž opravdu neumírá. Je výjimečná tím, že pokud ji něco nezabije, nemůže zemřít. Vyvinula si výjimečný biologický mechanismus, díky němuž se může na sklonku života stát znovu mládětem.

Když jí hrozí smrt, například kvůli nedostatku potravy, dokáže obrátit běh svého času na ruby. Místo, aby dál stárla, jako všichni normální živočichové, začne mládnout – vrací se zpět do stádia láčkovce na nožce, z něhož vzešla.

Jednoduché srovnání: kdyby ovládali tento úžasný mechanismus motýli, mohli by se z krásného barevného motýla stát zpátky kuklou. A potom znovu motýlem a tak dále… Toto přirovnání jsme nevymysleli sami, poprvé ho použil biolog Ferdinando Boero, který zkoumání nesmrtelné medúzy zasvětil celý život. Více se o ní dočtete v dalším článku na ZOOMu.

Velryba, která zažila Boženu Němcovou

Velryby grónské žijí v chladných vodách Severního oceánu, dnes jsou už bohužel téměř vyhubené. Ti, kdo je zabíjejí, si většinou bohužel neuvědomují, jak stará zvířata mají na svědomí. Podle posledních výzkumů se tito tvorové mohou dožívat až 200 let. Věk nejstarší velryby grónské byl dle nejmodernějších datovacích technik nejméně 211 let. V době, kdy se narodila Božena Němcová, tedy měla tato konkrétní velryba už 20 roků…

Ani délka života však velrybám grónským moc nepomohla proti lidským zbraním. V současné době žije už pouhých 25 000 kusů tohoto úžasného tvora. Délka života má na velryby ještě jeden výjimečný vliv: mají dokonalou paměť. Udrží v hlavě všechno, co se stalo v jakkoliv vzdálené minulosti. Jak přesně to velryby dělají, není ještě známí.

Řada dnes žijících velryb má tedy dodnes na těle jizvy po prvních velrybářských harpunách.

Mořský šnek, který přežije všechno

Bizarní mořský plž Panopea generosa je vyhlášenou pochoutkou, původně indiánů, dnes hlavně v asijských zemích. Tento šnek velmi falického tvaru žije nejčastěji ve vodách kolem Washingtonu, v hluboké vodě a v bahně, Právě tvar těla z nich udělal „osvědčený lék na potenci.“

Tento plž je obrovský, může měřit až 120 centimetr. Ale to na něm není nejzajímavější. Mnohem působivější je to, jak dlouho žije – tedy pokud si na něm nepochutná nějaký Číňan nebo Japonec. Mnoho exemplářů se prokazatelně dožívá více než 100 let – nejdelší doložená délka života je u nich 168 let.

Želva jako tank. Váhou i výdrží

Želvy nikam nespěchají. A nehrnou se ani do toho, aby zemřely. Díky svému pomalému způsobu života se jejich orgány neopotřebovávají tak rychle jako u jiných zvířat. Mnoho druhů žije přes 100 let, rekordman mezi želvami pochází ze Seychell. Jde o druh Aldabrachelys gigantea, neboli obří želva ze Seychell. Konkrétní želva se jmenuje Adwaita; jde o samce, který se prokazatelně dožil 255 let.

Jde o tak dlouhověké a známé zvíře, že se několikrát dostalo i do učebnic historie. Poprvé se o něm učebnice zmiňují, když se stal mazlíčkem britského generála Roberta Clivea, který objevil atol Aldabra. Svého prvního majitele želvák přežil téměř o 180 roků… V době krátce před svou smrti vážil 220 kilogramů a měl takovou hybnost, že když se dal do pohybu, nezastavilo ho v indické zoologické zahradě, kde žil, vůbec nic…

Dračí stařec tuatara

Na první pohled vypadá jako drak. A s mýtickým tvorem ho spojuje i další vlastnost: žije nesmírně dlouho… Tento tvor se jmenuje tuatara a žije na Novém Zélandu. Jde o docela obyčejnou ještěrku podobnou leguánovi nebo agamě, ale ve skutečnosti není nikomu z nich příbuzný – a dokonce to ani není ještěrka. Jde o primitivního plaza; jednoho ze dvou žijících zástupců řádu hatérií; podle mnoha vědců jde o jediný žijící mezičlánek mezi ptáky a plazy.

Je nesmírně primitivní, i co se stavby těla týká. Má například jako jediný plaz jen jednokomorové srdce a nemá ještě zuby, nýbrž jen výstupky kostry na hlavě. Nikdo je ještě nezkoumal dost dlouho, aby zjistil, kolika let se dožívají, ale jeden tuatara se stal otcem ve 111 letech. Některé studie se domnívají, že v zajetí se může dožít věku až 200 let. A možná i víc…

Humr nesmrtelný

Je to zvláštní, ale mnoho dlouhověkých zvířat končí jako vyhlášená pochoutka na lidském talíři. Je to i případ humra amerického. Tento obrovský korýš vážící až 11 kilogramů žije v Atlantském oceánu je v USA a Kanadě delikatesou. Díky tomu toho víme poměrně dost o jeho životě.

Humři jsou stejně jako želvy pomalí a obezřetní tvorové, kteří nikam nepospíchají. A proto přežijí celé desítky let – jeden z humrů se dožil s jistotou 140 let. Pak ho zabili ochránci zvířat z organizace PETA. Zatímco před jejich zásahem žil v akváriu, snaha PETA o jeho svobodu vedla k tomu, že prastarý humr byl vypuštěn do volné přírody. A tam neměl šanci po letech v akváriu přežít…

Nenápadná škeble z doby Shakespeara

Před pěti lety informoval National Geographic o tom, že v arktických vodách byla objevena mušle stará 405 let. U mušlí se věk pozná poměrně snadno – mají totiž podobně jako stromy letokruhy. Vědci mušli objevili v hloubce kolem 80 metrů v e vodách nedaleko Islandu.

Vědci o dlouhověkosti těchto mušli s latinským názvem Mercenaria mercenaria vědí, ale netušili, jak moc dlouhověké jsou. Doposud znali jen mušle staré asi 200 let; dvojnásobně stará mušle pro ně byla překvapením. Jen pro srovnání: tato mušle žila u v době, kdy se na Bílé hoře proti sobě stavěla katolické a protestantská vojska…

Korály neumírají

Podle většiny vědců jsou nejstašími zvířaty na světě korály. Přestože je většina lidí ani nevnímá jako něco živého, jsou tyto kolonie živé víc než dost. Zejména ty druhy, které žijí v mořských hlubinách (asi 4000 metrů podm hladinou) se dožívají opravdu extrémního věku.

Studie mořského biologa Brendana Roarka se věnovala zjišťování toho, jaké jsou hranice délky života těchto tvorů. Korály druhu Gerardia a Leiopathes se podle těchto výzkumů dožívají krásných 4265 let!

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom