Tlupa šimpanzů okradla levharta. A vědci to poprvé viděli na vlastní oči

Pozor, sledují vás opice

Stalo se to v pohoří Mahale v Tanzánii na podzim roku 2016. Biologové sledovali několik hodit tlupu šimpanzů při jejich běžné činnosti. Pak si ale všimli, že nejsou jediní, kdo lidoopy pozoruje: na nedalekém stromě seděl levhart. Chvíli po přírodovědcích si ho ale všimla také jedna ze samic v tlupě – a ostatní varovala agresivními výkřiky. Rychle se k ní připojil další šimpanz.

Klidní zloději

Šimpanzi nepanikařili, jen se o přítomnosti levharta navzájem informovali – a po nějaké době situaci prověřil také alfa samec tlupy, jemuž vědci říkají Primus. Po chvíli vědci ztratili levharta z dohledu a za nějakou dobu se po silných šimpanzích výkřicích z místa, kde původně levhart seděl, vynořila skupina šimpanzů.

Nesli mrtvolu drobné antilopy, kterou předtím levhart strhl a zřejmě se ji snažil sežrat. Nyní se ale stala potravou pro šimpanze – hodovali na ní přibližně pět hodin.

Na stopě vzniku člověka

Podle vědců se jedná o fascinující ukázku toho, jak jsou lidoopi schopní komunikovat, koordinovat svou činnost a spolupracovat v boji proti mnohem silnějšímu nepříteli. Může to také vnést lepší představu o tom, jak se tyto schopnosti vyvíjely u našich prapředků. Pro vědce bylo dlouhou dobu záhadou, jak se naši předkové stali masožravci – řada znaků totiž přesvědčivě dokazuje, že původně se živili jen rostlinami. Podobné situace, kdy se tlupě podařilo snadno získat maso, mohly být spouštěčem procesu, který z nás udělal to, co jsme nyní...

Ostatně řada domorodých kmenů se tímto způsobem stravuje dodnes. Například Hadzové z Tanzánie získávají kradením kořisti od predátorů dodnes asi 20 procent potravy, podobně se chovají také jihoafričtí Sanové – ti zase celé hodiny sledují supy, kteří je dovedou k mrtvolám. Text: Martin Kolář