Sucho, povodně a přehrady v Česku: S naší krajinou by se mělo zacházet jinak

Povodně střídají sucho. Jak bychom měli zacházet s českou krajinou, abychom na ně tolik nedopláceli?
Slapská přehrada
Slapská přehrada
profimedia.cz

Lidé demonstrují proti ohrožení vodních zdrojů, protože jim sucho bere vodu ze studní, a zároveň stačí silnější průtrž k tomu, aby voda zaplavila sklepy a ohrožovala životy. Kde je chyba?

Pozor na megalomanii

Vždycky se najdou jedinci prosazující megalomanské plány. Zůstaneme-li u přehrad, stačí si připomenout vodní dílo Gabčíkovo–Nagymaros mající zabránit povodním, vyrobit spoustu elektřiny a odklonit koryto Dunaje. Toho Dunaje, jehož delta patří k nejcennějším mokřadním ekosystémům Evropy. Obavy a nátlak maďarských ekologů, environmentálních organizací a spolků i přírodovědně smýšlejících jedinců nakonec vyústily v situaci, kdy Maďarsko svou část projektu pozastavilo a na Slovensku zbyla po projektu velká přehrada u obce Čunovo.

Jiné kontroverzní, tentokrát kompletně dobudované velké vodní dílo jsou Novomlýnské nádrže. V roce 1984 se autor těchto řádků zúčastnil Akce Dno, během níž přesazoval ohrožené druhy rostlin mimo území, které mělo skončit pod hladinou. V deníku z té doby je poznámka, že se jich přesadilo 17 174. Vše nakonec přikryla voda, objevily se desítky druhů ryb a krajina se změnila k nepoznání. 

Novomlýnské nádrže -  sinice, pach mrtvých ryb a snížená hladina vody
Autor: Topi Pigula Novomlýnské nádrže - sinice, pach mrtvých ryb a snížená hladina vody

Návrat přírody

Z obce Mušov zbyl jen jako memento kostelík na maličkém ostrůvku. Dnes se podél břehů rozkládají mrtví kapři a místa, která měla být turistickým rájem, cyklisté prosviští, maximálně se zdrží pro fotku s odrazem slunce na zapadající hladině a spěchají dál do některého z vinných sklípků. Když se před lety upustila hladina, přírodovědci s nadšením zjistili, že se v podstatě okamžitě začala na obnažené dno vracet příroda se všemi bonusy k tomu náležejícími.  

Další velké plány

Při plánování a výstavbě velkých přehrad se vždy argumentuje ochranou území před povodněmi a zadržením vody v krajině. To, o čem se tak hlasitě nemluví, je skutečnost, že jde o velmi drahé státní zakázky. Michal Nosek v deníku E15 v roce 2019 připomněl, že český Metrostav získal zakázku za 150 milionů eur, což je podle kurzu eura téměř 4 miliardy korun, týkající se práce na výše zmíněném Gabčíkovu.

Megalomanským plánům stále není konec. Prozatím je odložena výstavba jezu na dolním toku Labe u Prostředního Žlebu nedaleko Děčína, naopak sílí hlasy po výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe. Naďa Johanisová z brněnské Masarykovy univerzity píše, že „studie odhaduje celkové investiční náklady (bez provozních nákladů) na koridor D–O–L na 614 miliard Kč“. Tento kanál je sice jiný, než „přehradní“ příběh, ale i u něj je jasné, že ekologické výhody jsou sporné, zato prostavěné peníze obrovské. 

Novomlýnské nádrže na podzim 2019
Autor: Topi Pigula Novomlýnské nádrže na podzim 2019

Plánované přehrady

Výborný počin udělal web seznam.cz, který do svých map zanesl plánované přehrady. Stačí kliknout na odkaz o pár slov zpět a dostanete se na kompletní přehled přehrad, o kterých se uvažuje v rámci „boje proti suchu“. Stačí si najet na kteroukoliv z nich, přiblížit a uvidíte rozsah uvažovaného zatopení krajiny.

Plánované přehrady
Autor: Topi Pigula Plánované přehrady

Velké versus malé

Velmi zjednodušeně řečeno: Velká přehrada zadrží větší množství vody na jednom místě, odkud je možné ji cíleně distribuovat (přehradu upouštět, regulovat výšku hladiny). Ovšem mnohem větší množství vody na mnohem větším prostoru je možné zadržet citlivými zásahy do krajiny. Rozsáhlé meliorace, které velkoplošně probíhaly za minulého režimu, se ukázaly z hlediska zadržování vody v krajině jako naprosto mylné. Voda z krajiny pomocí trubek odtekla, aby se do ní mnohde pomocí zavlažování draze vracela. „Voda v krajině, ne voda v přehradě, to je to, oč tu běží. Odkud myslíš, že se bere voda na tohle pivo? Ze studny!“ zaznělo u půllitru piva v restauraci ve Velkém Březně.

Co je lepší než přehrady?

Model Zdoňov, který na Broumovsku vrací vodu do krajiny pomocí mokřadů, prodlužováním toku pomocí meandrů a správné skladby porostů, ukazuje, že na lokální úrovni to jde. A protože se jedná o model, je možné ho následovat a z lokálního udělat globální. V konečném výsledku se tak zachrání násobně víc vody, než mohou naakumulovat sebevětší přehrady.

Navíc jak ukazuje celá řada přehrad či retenčních nádrží, sucho v krajině je takové, že bylo mnohde obnaženo dno a hladina se leskla hluboko pod normálem. To, že se v polovině června 2020 Českem prohnala vlna bouřek, které způsobily lokální záplavy, nijak nesnižuje fakt, že Česko vysychá. Na desítkách míst klesla hladina vody ve studních, mnohde zmizela úplně.

Amortova studánka ve Východních Krkonoších
Autor: Topi Pigula Amortova studánka ve Východních Krkonoších

Bleskové povodně

Prudkým, leč krátkodobým srážkám se nevyhneme. Čemu se ale vyhnout lze, je rychlý odtok vody z krajiny. Opět si dovolme jednoduchý, až zjednodušující příklad, který ale má svou názornost. Mnohem menší škodu nadělá voda, která naprší či steče do obrovské houby tvořené mokřadem a rašeliništěm, odkud ji bude vydávat postupně, než voda svedená do vybetonovaného koryta, které v nabrané rychlosti občas opustí. Vyplaví sklepy, strhne mosty a lávky. 

V Hodějicích na Vyškovsku žije zhruba 1 000 obyvatel. Na Povodňovém portálu se dá pro území obce najít povodňový plán i návrhy opatření, jak povodním zabránit či zmenšit jejich ničivý potenciál. Jeho šest bodů (viz níže) se dá shrnout do jedné věty: Chce to dokonale znát vlastní krajinu a starat se o ni tak, aby dokázala vodu zadržet a nikoliv ji prudce pustit dál. Přesně to, o co se snaží na Broumovsku. Jde o:
    • optimální druhovou skladbu lesů s rozmanitou věkovou strukturou,
    • vhodnou volbu zemědělské činnosti v krajině – volba plodin vzhledem k charakteru krajiny, volba způsobu obdělávání zemědělské půdy, atd.,
    • posouzení pozemkových úprav vzhledem k umístění v rámci záplavového území,
    • zachování a zřizování přirozených překážek povrchového odtoku (remízků, mezí, průlehů, příkopů, mokřadů a přirozených nádrží),
    • zachování přirozené linie toků v krajině, meandrů a slepých ramen na vodních tocích,
    • kultivaci menších vodních toků a další.

Vyústění staré meliorace v Krupce
Autor: Topi Pigula Vyústění staré meliorace v Krupce

Chránit Česko před suchem lze mnoha cestami. Některé mohou stát stovky miliard, jiné by vyžadovaly perfektní, až puntičkářskou znalost místního prostředí a místo obrovské stavby trpělivou lokální práci. Čím větší peníze, tím větší tlaky a partikulární zájmy jsou ve hře, což platí jak v Česku, tak kdekoliv jinde. Jeden z transparentů při demonstraci mající zabránit těžbě štěrkopísků nedaleko Veselí nad Moravou (demonstranti se obávají ztráty zásob pitné vody) jasně říká: Písek se pít nedá.

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama