Stromy nás už nezachrání, varuje velká studie. Globální oteplování vyhrává

Vypadá to, že boj se skleníkovým efektem a globálním oteplováním jsme prohráli.
Les je silný, ale skleníkový efekt je silnější
Les je silný, ale skleníkový efekt je silnější
Foto: Topi Pigula

Lidstvo ročně vyrobí asi 30-40 miliard tun oxidu uhličitého, velmi silného skleníkového plynu. Globální oteplování vyhrává.

Globalní oteplení – strašák pro celou planetu

Všichni víme, že oxid uhličitý má velký dopad na zrychlování a zesilování globálního oteplování planety. Co s tím můžeme udělat?

Mnoho lidí si stále ještě z nevědomosti myslí, že by se všechno mohlo „napravit samo“, respektive, že bychom mohli jako lidstvo tento problém vyřešit poměrně bezbolestně, například tím, že budeme sázet dostatečně velké množství stromů.

Lesy krásné, lesy mé
Lesy krásné, lesy mé
Foto: Topi Pigula

Nové studie ale ukazují, že tento postoj si vůbec neuvědomuje, jak rozsáhlý je už problém lidstva s vypouštěním emisí.

Už je pozdě

Ano, stromy jsou na lapání oxidu uhličitého opravdu naprosto skvělé. Využívají oxidu uhličitého na to, aby mohly růst – a současně při tom ještě uvolňují kyslík. Je to jasná výhra. Jenže se ukazuje, jak upozorňuje například velká zpráva Postupimského centra pro výzkum dopadů změny klimatu, stromy už na to nestačí. Proč? Množství oxidu uhličitého, jež lidstvo vypouští, je totiž zcela enormní. Němečtí vědci spočítali, že pokud bychom pokryli celou plochu Spojených států amerických stromy, tak by se nám podařilo zachytit přibližně 10 procent emisí, které lidstvo ročně vypustí…

Na naší planetě v podstatě již není dost místa na to, aby nasytila lidstvo a současně aby mohla zachytávat dostatek oxidu uhličitého. Pro řadu expertů na změny klimatu je tato práce dalším z mnoha důkazů, že již ve velmi blízké budoucnosti bude potřeba začít uvažovat o takzvaném geoinženýrství, tedy celoplanetárních změnách, jež by mohly s pohlcováním oxidu uhličitého pomoci.

Prales v Palenque
Prales v Palenque
Foto: Topi Pigula

Evropa sliby neplní

Mezitím ale přicházejí zprávy, které ukazují, že lidstvo se vydává čím dál více na cestu, která povede k těm nejpesimističtějším klimatickým modelům.

Poslední čísla z Evropské unie totiž například říkají, že emise skleníkových plynů v zemích EU se loni poprvé za sedm let zvýšily - hlavním důvodem byl růst průmyslové výroby. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise z počátku dubna.

Emise společností spadajících pod systém obchodování s emisemi (ETS), mimo aerolinek, v loňském roce dosáhly 1,756 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je o 0,3 procenta více než v předcházejícím roce. Emise energetického sektoru se sice snížily o jedno procento, emise průmyslových podniků však stouply o 1,8 procenta. Emise leteckého sektoru stouply o 13,3 procenta na 61,5 milionu tun ekvivalentu CO2. Sektor musí hlásit emise ze všech letů, které začínají nebo končí na území unie.

Lesy krásné, lesy mé
Lesy krásné, lesy mé
Foto: Topi Pigula

Systém ETS pokrývá asi 12 000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Text: MK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama