Sršeň asijská už může být v Česku. Lidé ale mezi ohrožené druhy nepatří

Když kolem proletí sršeň, každý zpozorní, protože laická představa je, že čím větší sršeň, tím větší nebezpečí. Je to ale pravda?
Sršeň obecná - detail hlavy
Sršeň obecná - detail hlavy
H. Zell

„Rod sršní pochází z východní Himálaje a jižní Číny, kde dodnes žijí téměř dvě desítky druhů. Až k nám do Evropy se rozšířila jen sršeň obecná,“ píše Jan Žďárek v knize Hmyzí rodiny a státy. Kde se tedy vzaly alarmující články o možném výskytu zabijáckých sršní na našem území? Skutečnost je vlastně jednoduchá. Představme si jednotlivé aktéry sršního příběhu.

Sršeň obecná a její jed

Aktuálně neberme v úvahu alergiky, neboť v jejich případě může být životu nebezpečné byť i jen jediné žihadlo od jediné vosy. Sršeň obecná (Vespa crabro) je nápadně velká. Dokonce v rámci sociálně žijícího hmyzu, kam mimo jiné spadají včely i mravenci, je v Evropě největší a už její rozměry vzbuzují respekt. Entomolog Jiří Zahradník v knize Bees, Wasps, and Ants píše, že dává přednost dubovým porostům, ale mnohý zahrádkář ví, že sršeň neopovrhne třeba starší kůlnou.

Sršeň obecná na hnízdě
Autor: Topi Pigula Sršeň obecná na hnízdě

Ovšem vraťme se k její jedovatosti. Sršeň obecná je veskrze klidným, neagresivním hmyzem a respekt si získala jedovým žihadlem. Ovšem účinek jejího bodnutí je zhruba stejný jako v případě bodnutí včely, tedy pro zdravého jedince rozhodně ne smrtící. Dorůstá velikosti 35 mm, což je ale mnohem méně než její čínská sestřenice sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), která může dorůst velikosti přesahující 50 mm a každoročně má v Asii na svědomí několik životů.

Sršeň obecná na Pálavě (jižní Morava)
Autor: Topi Pigula Sršeň obecná na Pálavě (jižní Morava)

Sršně jsou dravé a nemají problém s ulovením vosy, včely či jiného blanokřídlého hmyzu. A na rozdíl od včely nemají na žihadle zpětný háček, který včele zafixuje žihadlo v ráně, a včela si tak vytrhne vnitřnosti a uhyne. Sršně a vosy díky tomu mohou použít žihadlo opakovaně a z hlediska složení jedu jsou si toxiny velmi podobné. Jedno, ale dokonce ani několik sršních žihadel (vědci na toto téma provedli sérii pokusů) by zdravého jedince ohrozit rozhodně nemělo.

Sršeň východní – občasný turista

Na sršeň východní (Vespa orientalis) lze narazit na dovolené v Chorvatsku, což je země, která už před časem potichu otevřela hranice, protože velká část podnikatelů je přímo závislá na turistickém ruchu. V roce 2018 do Chorvatska vyrazilo přes 813 000 našinců. Sršeň východní je menší než česká „klasika“ a na našem území sice zaznamenána byla, nicméně nešlo o první průzkumníky v rámci spontánního šíření druhu, ale o dovoz autem, kam nešťastní tvorové vlétli a překročili hranice. Tento druh mimochodem umí využívat sluneční záření jako energetické palivo při metabolických procesech. Vlastně si na těle nosí malou sluneční elektrárnu. Od sršně obecné se dá odlišit velmi snadno, protože žlutá barva na zadečku zabírá mnohem menší plochu a i samotní jedinci jsou menší. Spíše ji laik zamění za některou z vos.

Sršeň východní
Autor: KPFC Sršeň východní

Dorazí k nám letos sršeň asijská?

Mezinárodní obchod, obrovské kontejnerové lodě i (občas) letadla jsou novodobými otevřenými migračními cestami, které by příroda sama neměla. Člověk šíří svými obchodními koráby druhy už po staletí, potkan by se bez lodí a bárek nikdy nerozšířil tak mohutně, jako se mu to povedlo. Aktuálně to platí i pro sršeň asijskou (Vespa velutina), která připutovala do Evropy z Číny spolu s nákladem keramických nádob.

Tento druh se začíná šířit kontinentem, nicméně jeho zabijácký potenciál se na člověka vztáhnout nedá. Ani velikost do 23 mm žádnou hrůzu nevyvolává, nicméně jde o nový druh evropské fauny a jako invazní konkuruje domácím druhům a obsazuje jejich území. Je jen otázkou času, kdy doputuje až k nám (pokud už se tak nestalo). Státní veterinární ústav vydal materiál s názvem Sršeň východní: biologie, riziko zavlečení, metody likvidace, ve kterém se s invazí a napadání našich včelstvech už přímo počítá. Sršně totiž ohrožují včelstva až do vzdálenosti 3 km od vlastního hnízda.

Sršeň asijská - samec
Autor: Yasunori Koide Sršeň asijská - samec

Jakého rodu je sršeň?

Zvláštní je, že v hovorové mluvě převládá sršeň skloňovaný v mužském rodě. „Ten sršeň letěl kolem.“ Jako zoologický termín se ale používá rod ženský: „Ta sršeň letěla kolem.“ 

Oplodněná samice sršně obecné hibernující v ztrouchnivělém dřevě
Autor: Bernard DUPONT Oplodněná samice sršně obecné hibernující v ztrouchnivělém dřevě

Pro milovníky konspiračních a katastrofických teorií máme špatnou zprávu. Žádná invaze zabijáckých sršní, které by lidi ohrožovaly na životech, u nás nehrozí. Bohužel hrozí invaze sršní, které budou zabíjet včely. A to je z hlediska opylení a následné produkce potravin možná ještě horší zpráva. Jen ne tak mediálně atraktivní.

reklama