Sršeň asijská se blíží do Česka: Utéct se před ní nedá, dráždí ji alkohol i voňavka a zabíjí včely

Jsou menší a méně nápadné, ale je jich zatraceně moc. Sršně asijské (Vespa velutina) jsou v Evropě od roku 2004 invazním druhem a zatím se zde chovají, jako by jim to tu patřilo.
Apetit sršní asijských umocňuje jejich počet
Apetit sršní asijských umocňuje jejich počet
profimedia.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Hlavní silou těchto zástupců blanokřídlého hmyzu je jejich početnost a vitalita, se kterou se královny množí a šíří dál. Jediné hnízdo o průměru až 80 cm dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. V nich se může postupně vylíhnout 5000 - 6000 řadových „bojovnic“. V jihovýchodní a východní Asii, odkud se k nám sršeň asijská dostala, ale nejsou výjimkou kolonie čítající 20 000 jedinců.

Sršeň asijská nafocená v září 2016 v Portugalsku
Autor: Charles J. Sharp/via wikipedia - CC BY-SA 4.0 Sršeň asijská nafocená v září 2016 v Portugalsku

Jsou sršně asijské nebezpečné lidem?

Tento druh sršní má asi 10 milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problému zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy, což znamená, že přežije i víc než 1000 „žihadel“. Jiná situace nastává u lidí trpících alergiemi a také u dětí.

Sršně provokují k útoku zářivé barvy a přitahují je parfémy a vody po holení. Dráždí je i pach alkoholu. Sršně asijské si staví hnízda v korunách stromů, někdy také pod keři. V žádném případě neprovokujte aktivní kolonii – nemuselo by se vám to vyplatit. Pokud upoutáte jejich pozornost, neutíkejte – sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru. Místo toho se skrčte k zemi, nehýbejte se a zakryjte si hlavu.

Hnízdo sršní asijských na třešni nafocené 15. srpna 2018 poblíž Paříže
Autor: profimedia.cz Hnízdo sršní asijských na třešni nafocené 15. srpna 2018 poblíž Paříže

Kdy dorazí do Česka?

Evropská anabáze invazivních sršní začala v roce 2004, kdy se v přístavu Bordeaux na jihu Francie nechtěně s běžnou obchodní zásilkou bonsají z Číny objevilo i několik „zimujících“ královen sršní asijských. Tato na první pohled banální událost měla mít záhy zdrcující následky.

Sršně (jde o poddruh V. v. nigrithorax) se v Evropě bez problémů aklimatizovaly a začaly se šířit průměrnou rychlostí 100 km/rok. V roce 2012 byla hlášena první dvě hnízda na severu Španělska a invazi sršní nezastavil ani Lamanšský průliv. Na tamním britském ostrově Jersey bylo v roce 2017 hlášeno 17 hnízd, o rok později jich bylo 55. Jednotlivé sršně asijské byly na jihu Anglie pozorovány už v roce 2016, poprask ale nastal až o dva roky později, kdy se v Anglii objevily první kolonie.

Jestliže sršně nezastavila 40kilometrová mořská úžina, německé nížiny jim pochopitelně vadí ještě méně. Sršně asijské vpadly do Beneluxu a varovné zvěsti o jejich výskytu v sousedním Bavorsku nejnověji vyvolaly obavy u českých včelařů.

Mohou invazi zastavit paraziti? Fotomontáž parazitické hlístice (zřejmě Pheromermis vasparum) a jejího hostitele sršně asijské (měřítko neodpovídá)
Autor: Quentin Rome/via wikipedia - CC BY-SA 4.0 Mohou invazi zastavit paraziti? Fotomontáž parazitické hlístice (zřejmě Pheromermis vasparum) a jejího hostitele sršně asijské (měřítko neodpovídá)

Čím se sršeň asijská živí?

Problém s šířením invazivních sršní je v jejich potravě. Živí se nejen nektarem, mízou a ovocnými šťávami, ale také proteiny. A jejich významným zdrojem jsou včely. Sršně asijské se dokáží vypořádat s celými úly během jediného dne – včely vracející se s pylem a nektarem pobijí už za několik hodin.

Přestože sršně asijské mají u nás jen málo přirozených nepřátel, nějací se přece jen najdou. Poradí si s nimi včelojed, vlha nebo sojka a kupodivu i slepice. Do křížku se s nimi může pustit i „naše“ sršeň obecná (Vespa crabro). Vzhledem k počtu jedinců v každé kolonii asijských sršní ale tito „predátoři“ šířící se lavinu zcela jistě nezastaví.

A ještě poznámka k tomu, jak asijského predátora poznáte. Dělnice dorůstají délky 2 cm a jsou tedy o něco menší, než u sršně obecné. Nemají také žlutý celý zadeček, ale jen 4. článek. Zato mají výrazně žluté konce nohou.

text: Mih

Reklama
Reklama