20. listopadu 2020 11:15

První záběry vzácného hlavonožce vyrazily dech i samotným vědcům

Vůbec poprvé se podařilo pořídit záběry hlubokomořského spirálovce, jehož typické spirálové schránky pokrývají pobřeží Tichého a Indického oceánu. 

O existenci spirálovce točeného (Spirula spirula) vědí vědci už dávno. Tento poměrně hojný příbuzný sépie není ohrožen vyhynutím a pozornost poutá hlavně svými schránkami, které po smrti hlavonožců moře v hojném počtu vyvrhuje na břeh.

Teprve nyní se ale podařilo natočit spirálovce v jeho přirozeném prostředí:

Záběry pořídila dálkově ovládaná podmořská kamera, když operovala na rozhraní hranice tmy. Podivně vyhlížející hlavonožec je velký sotva 7 centimetrů, s osmi kratšími a dvěma delšími chapadly a párem vypoulených očí. A navíc zjevně plave ve svislé poloze.

V zadní části je pod pláštěm pevně svinutá vnitřní skořápka rozdělená na několik komor, z nichž některé obsahují plyn, díky němuž spirálovec udržuje vztlak.

Vědci ze Schmidtova institutu pro výzkum oceánů (SOI) ovládající dálkově řízenou kameru nejprve vůbec netušili, na co se vlastně dívají. „To si děláš srandu?“ reaguje jeden z výzkumníků na pozadí záběrů natočených živě na Velkém bariérovém útesu v hloubce kolem 860 metrů.

Vzápětí se ale potvrdilo, že jde o vůbec první záběry spiruly pořízené v jejím přirozeném prostředí. Vedle sépie obecné (Sepia officinalis) je spirula jediným známým měkkýšem, který má ve svém těle vnitřní komorovou schránku umožňující kontrolu vztlaku. Na rozdíl od sépií je ale kostra tohoto hlavonožce pevně svinutá. Měkkýši z rodu Nautilus také mají podobně tvarované skořápky, ty jsou ale na vnější straně těla.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom