Znáte Schmidtův index? Škála nepředstavitelných bolestí mapuje nejhorší bodnutí hmyzu

Bodl vás někdy sršeň? Zkuste si tu bolest připomenout. A teď si představte, že existují až čtyřikrát bolestivější bodnutí. Jak to víme? Jeden šílený vědec se nechal desítky let bodat a kousat nejroztodivnějšími druhy hmyzu a pak vypracoval dlouhý seznam tvorů, jejichž kousnutí bolí nejvíc.

Justin Schmidt je entomolog z University of Arizona. Nutno dodat, že značně zapálený entomolog. Jeho hlavním polem působnosti je popis toho, jak moc bolí kousnutí různých druhů hmyzu. A protože mu, když s tímto výzkumem začínal, přišlo neetické testovat to na cizích lidech, nechal se během několika desítek let pokousat a pobodat stovkami druhů hmyzu.

Ostatně, podívejte se sami:

Muž, který se nechal 1 000krát bodnout

Schmidt tvrdí, že se nechal úmyslně pokousat většinou druhů blanokřídlého hmyzu. Je to docela dobře možné: svému výzkumu se věnuje už od 80. let 20. století. Vedlo ho k němu to, že byl během svých výzkumů mnohokrát pokousán. Zjistil, že každý hmyz má kousnutí jiné – a tak se Schmidt pokusil roku 1984 tyto odlišnosti nějak vědecky popsat. Celkem ho pokousalo nejméně 150 druhů hmyzu a podle svých slov se nechal „bodnout“ nejméně 1 000krát...

Schmidt vytvořil tzv. škálu bolesti, čtyřstupňovou stupnici, na níž 0 znamená nejmenší bolest, zatímco 4 bolest největší. Když svůj výzkum zveřejnil, rozhodl se, že bolest vždy co nejbarvitěji popíše – někdy tak vznikají popisy téměř básnické…

Stupeň 0: Bodnutí téměř není cítit. Žihadlo jen taktak pronikne lidskou kůží.

Stupeň 1: Tato bolest je jen lehoučká, a pokud má člověk nějaké další podněty, tak ji ani příliš nevnímá. Schmidt ji popisuje jako podobnou tomu, když vás kousne rezavý lesní mravenec. Není to nic příjemného, ale po chvíli už si na tuto bolest ani nevzpomenete.

Stupeň 2: Tento stupeň pokládá Schmidt za základní, od něj se odvozují všechny ostatní druhy bolesti. Jde o sílu žihadla včely medonosné, které cítíte ještě asi 4 hodiny po bodnutí.

Stupeň 3: Teprve tady to začíná být opravdu zajímavé. Bolest 3. stupně si už moc nedokážeme představit. Přestože i na území České republiky žije hmyz s takto bolestivým kousnutím/bodnutím, je velmi vzácný. Taková bolest může vydržet až 8 hodin.

Stupeň 4: Takto bolestivá kousnutí mají v přírodě jen dva druhy hmyzu. Naštěstí oba druhy žijí především v tropech. Bolest je téměř nesnesitelná.

A teď konkrétní příklady:

Ploskočelka (Halictus): Schmidtův index 1

Ploskočelek žije asi 200 druhů, nejčastěji v Asii a Africe. Tento hmyz připomíná vzhledem naše včely, ale na rozdíl od nich si nedělá medové plástve. Jejich bodnutí vyvolává lehkou, pomíjivou a docela příjemně vzrušující bolest. Podle Schmidta asi jako „když vám někdo vytrhne z ruky chloupek“…

Mravenec příživný (Solenopsis fugax): Schmidtův index 1–2

Červení neboli ohniví mravenci u nás moc nežijí, jedním z mála jejich zástupců je právě mravenec příživný. Jeho kousnutí je nečekavě bolestivé a poněkud znepokojivé. Schmidt ho, co se týká bolestivosti, popisuje „asi jako slabší elektrický výboj“.

Mravenec akáciový (Pseudomyrmex ferruginea): Schmidtův index 1–2, spíše 2

Velice zajímavý druh mravenců, kteří žijí v symbióze s akáciemi. Agresivně si brání svůj životní prostor a rádi a bolestivě koušou. Jejich kousnutí způsobuje značně bodavou bolest, slovy Schmidta: „Jako by vám někdo střelil do tváře svorku.“

„Plešatý“ sršeň (Dolichovespula maculata). Schmidtův index 2

Tomuto sršni se říká plešatý kvůli jeho výrazné masce na obličeji. Jde o extrémně agresivní druh hmyzu, samice při obraně svého až metrového papírového hnízda útočí na kohokoliv a cokoliv. Schmidt přirovnává bodnutí tohoto sršně k „přibouchnutí ruky do dveří“. Bolest je to prý bohatá a palčivá.

Vosa obecná (Vespula vulgaris ): Schmidtův index 2

Na Schmidtův seznam se dostala i naše vosa. Její bodnutí způsobuje horkou a kouřovou bolest. Opět slovy Justina Schmidta: „Jako kdyby vám někdo típnul doutník o jazyk.“

Včela medonosná a sršeň obecná: Schmidtův index 0–2

Přestože nám může připadat, že bodnutí sršně je výrazně horší, než když vás bodne obyčejná včela, podle Schmidta je to téměř stejné. O to více pak vynikne bolestivost tvorů z kategorie 3 a 4. Samozřejmě nemůžeme vynechat barvitý popis bolesti: „Jako kdyby vám na holé pokožce hořela zápalka.“

Červený mravenec (Pogonomyrmex barbatus): Schmidtův index 3

A to už se dostáváme mezi ty nejbolestivější. Američtí červení mravenci sice připomínají naše rezavé lesní mravence, ale jejich kousnutí jsou výrazně bolestivější. Prý jako „by vám odstraňovali bez umrtvení zarostlý nehet na noze“.

Vosík skvrnitý (Polistes dominula): Schmidtův index 3

Tato velká vosa sice žije nejčastěji ve Středomoří, ale docela často se vyskytuje i v Česku, dokonce třeba i v Praze. Schmidt popisuje bolest, kterou způsobí, takto: „Sžíravá s výrazným hořkým dozvukem. Jako by vám někdo nalil na otevřenou ránu kyselinu chlorovodíkovou.“

Hrabalka obecná (Priocnemis vulgaris): Schmidtův index 4

Také hrabalky žijí i na českém území. Tato velká vosa, která si troufne i na výrazně větší kořist, má jedno z nejbolestivějších bodnutí v celé živočišné říši. Takže pozor na ni! Koho bodne, zažije toto: „Oslepující, děsivá, šokující bolest připomínající zásah elektrickým proudem. Pocit, jako by vám do vany hodili zapnutý fén.“

Býčí mravenci (Paraponera): Schmidtův index: 4+

Tito mravenci, žijící naštěstí jen v tropech, jsou jediným tvorem, který se vymyká Schmidtově stupnici. Podle entomologa je jejich kousnutí tak bolestivé, že nějaká škála tu hrůzu nemůže vůbec popsat. Citujme: „Bolest je to naprosto intenzivní – až zářivá. Popsal bych ji jako chůzi přes rozžhavené uhlíky. A navíc s třípalcovým hřebíkem zaraženým v patě…“