Rozeznáte je? Dvě zaměnitelné jarní houby. Jedna může způsobit gastronomický zážitek a druhá smrtelnou otravu

Houbová sezona začala, a tak je dobré dát si první mykologickou lekci. Podívejte se, jak vypadají smrže a ucháč. Může vám to ušetřit zdravotní komplikace.
Ucháč obecný
Ucháč obecný
Toffel
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mozkově laločnatá houba

Jak smrž (smržům jsme věnovali samostatný článek), tak ucháč obecný (Gyromitra esculenta) jsou mozkovitě laločnaté jarní houby a laik je může snadno zaměnit. Zatímco smrže patří v gastronomii ceněným houbám, což se mimo jiné odráží i na jejich tržní ceně, ucháče vám mohou způsobit velmi nepříjemné zdravotní komplikace. Česká mykologická společnost u ucháčů uvádí, že rostou „nepříliš hojně v březnu až květnu v jehličnatých lesích, na písčitých půdách, zvláště pod borovicemi. Najdeme jej často ve skupinách u cest, na holé půdě nebo v mechu a jehličí, kolem pařezů a kořenů a také v místech, kde se zpracovává dřevo, na zbytcích kůry a na spáleništích.“

Podle tohoto popisu by mohly být „na ráně“ jak lesním dělníkům, tak jarně se procházejícím turistům. Klobouk má houba výrazně červenohnědý až kaštanově hnědý, tvaru nepravidelně nadmutého; povrch je výrazně laločnatě mozkovitý a přehnutý, dosahuje šířky až 10 centimetrů. Jeho třeň je bělavý až masově zbarvený, krátký, nepravidelně válcovitý. Celá plodnice je uvnitř dutá a komůrkatá, rozdělená v jakési sklípky. Dužina je tenká, výrazné, příjemné vůně i chuti. U nás byly ucháče po dlouhá léta konzumovanou a tržní houbou, otravy byly záhadou a toxin se dlouho nedařilo rozklíčovat. 

Toxicita

Dejme slovo opět České mykologické společnosti: „Již cca sto let jsou známé otravy po ucháči obecném, které mají průběh podobný jako otravy faloidní (muchomůrkou zelenou a jejími příbuznými). Po latenční době 5–10 hodin se dostaví nevolnost, zvracení, bolest hlavy, v pokročilém stadiu otravy pak dochází k selhání krevního oběhu, k otoku mozku, objeví se žloutenka a u nejtěžších případů dochází k úmrtí v důsledku jaterního kómatu.“ Odborníci se stále přou, jak moc nebezpečný ucháč je a v jaké míře může ohrozit lidské zdraví.

Otrava houbami je totiž v sezoně poměrně častým důvodem volání záchranky. Spoléhat na delší tepelnou úpravu není zrovna nejjistější způsob, jak toxin rozložit, byť v minulosti se předpokládalo (a dodnes to není vyvráceno), že otravu způsobuje skupina nestabilních sloučenin, které se varem, ale i sušením mohou rozkládat. Navíc je ve hře stáří plodnic, způsob tepelné přípravy, a dokonce i odolnost každého konzumenta. To v praxi znamená, že otrava není jistá, ale je možná. Takže proč riskovat. 

Zkušení houbaři často neznají přesné odborné názvy hub, ale „mají je v oku“. Nejčastější je to u „klasických“ hřibů nebo holubinek, jichž u nás rostou desítky druhů. Proto nabízíme galerii snímků jak ucháčů, tak smržů. Třeba je dostanete „do oka“ taky. 

Text: Topi Pigula

 

 

Reklama
Reklama