Prehistorický predátor měl dvakrát silnější stisk než Tyrannosaurus. Prohlédněte si jeho obrovskou lebku

Tyrannosaurus rex byl sice nebezpečným monstrem s nesmírně silnou čelistí, ani její síla však neobstála proti purussaurovi.
Tyrannosaurus neměl ani zdaleka nejsilnější stisk čelisti
Tyrannosaurus neměl ani zdaleka nejsilnější stisk čelisti
Universal pictures

reklama

Bažiny Jižní Ameriky dnes obývají kajmani o velikosti až tří metrů. Vzbuzují respekt a oprávněné obavy. Ovšem v minulosti tady vody brázdil krokodýl patřící do příbuzenstva kajmanů, jemuž se jeho současníci nemohou rovnat Purussaurus brasiliensis vážil přes 8 tun, k nasycení potřeboval až 90 kg potravy denně a sílu jeho čelistí dosud nikdo nepřekonal.

Lovci vodní i suchozemští

Purussaurus nebyl vybíravý, lovil pravděpodobně jak vodní, tak suchozemské živočichy. V první kategorii mu za oběť padaly ryby, želvy či říční delfíni, na pevnině si pak počkal na předchůdce kapybar a kopytníky. Ve studii, která vyšla v prestižním magazínu PLOS ONE, vědci spočítali sílu jeho stisku na neuvěřitelných 69 000 N (zhruba 7 metrických tun), což představuje jednu z největších hodnot mezi všemi známými živočichy. Posloužila jim k tomu lebka, na níž nasimulovali postavení čelistních svalů.

Lvi a žraloci mají stisk v čelistech „pouhých“ 3 000 N a lidské čelistní svaly dokážou vyvinout průměrnou sílu 600 N. Proti skusu purussaura neměla oběť žádnou šanci. Jeho čelist dokonce trumfuje i Tyrannosaura rexe, který mohl v dospělosti dosáhnout stisku až 35 000 N. Původně se předpokládalo, že žil zhruba před 8–5 miliony lety, ale důkazy o lovu lenochoda posunuly jeho existenci hlouběji do historie. „Studie z roku 2020 o vrypech po velkých kousnutí na lenochodovi starém 13 milionů let však dospěla k závěru, že je musel vytvořit purussaurus. Žádný z dalších šesti prehistorických krokodýlů v této oblasti neměl zuby tak velké,“ udává Marco Margaritoff.

Jurský park v 19. století

Pomineme-li oživenou vlnu zájmu o dinosaury vyvolanou filmovým Jurským parkem, zlaté období měli hledači dinosaurů v 19. století. První dinosaurus byl sice nalezen roku 1797, ale pojmenování bylo použito poprvé až v polovině 19. století. Každá velká kost byla náhle připisována „dinosaurům“. Když koncem 19. století brazilský badatel João Barbosa Rodrigues našel pozůstatky obrovského tvora, zprvu nebylo jasné, kam ho zařadit. Jasno v tom udělal až nález hlavy, která jasně ukázala „krokodýlím“ směrem, byť velikostí neodpovídala žádnému z tehdy žijících druhů. Další nálezy ukázaly, že nejen dnešní Brazílie, ale i Peru, Venezuela či Kolumbie byly purussaurovým domovem.

reklama

reklama