Pstruzi z Jižní Ameriky v sobě mají tasemnici

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého.
Nakažený nebo nenakažený pstruh?
Nakažený nebo nenakažený pstruh?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého. Tato tasemnice se doposud vyskytovala jen na severní polokouli a jejím nositelem byly jiné druhy ryb. Výskyt škulovce v Patagonských jezerech potvrdili pomocí molekulárních analýz vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Novináře o tom dnes informovala mluvčí instituce Daniela Procházková.

Škulovec široký v atlasu parazitologie z roku 1901
Autor: Volné dílo Škulovec široký v atlasu parazitologie z roku 1901

"V učebnicích se píše, že tato tasemnice ubírá pacientům vitamin B12, způsobuje chudokrevnost a hubnutí. Jednalo se ale o vzácné případy pacientů s nedostatečnou výživou, převážně z Finska, po druhé světové válce. Ostatní studie ukazují, že až 80 procent pacientů nepociťuje žádné příznaky a jen 20 procent pacientů uvádí bolesti břicha či průjem," uvedl parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

Škulovec široký se vyvíjí ve vodním prostředí. Jeho prvním hostitelem jsou korýši, z nichž se následně dostanou larvy do ryby. Vědci zatím evidovali největší ohnisko škulovce na hranicích USA a Kanady. "Zajímavé je i to, že na severní polokouli nenapadá pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Tito přirození hostitelé se ale nevyskytují v Jižní Americe, a tak v Patagonii došlo k zajímavému přeskoku této tasemnice na netypického hostitele, kterého v domovině nikdy nenapadá," řekl Kuchta.

Škulovec široký (Dibothriocephalus latus)
Autor: Volné dílo Škulovec široký (Dibothriocephalus latus)

Vědci zatím nevědí, jak se parazit do zemí jižní polokoule dostal. Možností je, že škulovec se dostal do Argentiny a Chile s některou nepůvodní rybou z Evropy nebo severní Ameriky. "Hypotézy existují, ale nejsme schopni je zatím potvrdit. Pracujeme na tom pomocí molekulárních metod," uvedl Kuchta.

Text: ČTK

Reklama
Reklama