Proč výskyt vlků vyvolá bouři emocí? Tady je odpověď

Když se objeví vlci, objeví se zjitřené emoce.
Vlci - emoce v kostce
Vlci - emoce v kostce
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vlci v některých kulturách vyvolávají posvátnou bázeň, jinde úctu a jinde strach vede ke snaze o jejich likvidaci. U nás platí to poslední – trpíme totiž Syndromem Červené Karkulky

Anonymní myslivec

Pod slibem, že neuveřejníme jméno, jeden z myslivců vypověděl: „To víte, že ulovit vlka je vlastně dobrodružství. Je to šelma a škodí, takže si člověk užije a ještě je užitečný.“ Časopis Myslivost připomněl údajné ruské přísloví, které tvrdí, že „lítost vůči vlkům je nespravedlivost vůči ovcím“. Trochu kreativní copywriter, tedy člověk živící se (mimo jiné) vymýšlením chytlavých sloganů, by na podobné bázi dokázal vymyslet podobných pořekadel stovky. Zůstaneme-li v říši zvířat, potažmo šelem, dopřejme si alespoň jedno z prvoplánových „mouder“. „Vlci nemají potřebu konkurovat myslivcům, mimo jiné proto, že nemají pušku.“ Ostaně i v pinči se skrývá kus vlka.

Jistá averze na straně jedné, možná vycházející ze strachu a zakořeněné lovecké konkurence, i potřeba „lovit“ pro potřebu zvýšit svou společenskou prestiž v dané sociální skupině na straně druhé – to vše je v pozadí touhy střelit vlka, který se tu a tam v české krajině ukáže. A bezesporu je v hlavách lovců i léty vytvářený strach o bezpečností dětí a ovcí. Myslivec a vlastně i pytlák se tak v očích mnohých stává hrdinou, který v případě pytláctví dokonce překračuje platné zákony, jen aby zmírnil ohrožení svých blízkých.

Nepravdy o vlčí nebezpečnosti kolují v naší kultuře po desítky generací. „Surová krutost a báječná žravost, zavilost a lstivost jsou příznaky povahy vlkovy. Plachosti téměř bezpříkladné, pokud se týče jedince, staví se naproti vraždychtivá útočnost smečky vyhladovělých vlků způsobem úžas budícím. Vlk zaživa tropí jen zlo a po smrti nestojí za nic,“ píše se v publikaci Myslivost, jež vyšla roku 1902. Za více než sto let starý citovaný výrok by se bezesporu nejeden z myslivců, potažmo lovců, postavil i dnes. Přitom slova, jako krvelačnost, odvaha, zbabělost, lstivost, zákeřnost vůbec nepatří do slovníku člověka popisujícího chování a život vlků. Život jakéhokoli v divočině žijícího tvora, od vlka po zajíce, od poštolky po hraboše, diktují jen základní faktory, jako je snaha o přežití a rozmnožení, z nichž se u vlků následně vyvinuly složité sociální rituály.

Vlk vyjící v zimě
Vlk vyjící v zimě

Vlk – nepřítel

V českém středověku zaznamenal kronikář nařízení Přemysla II. Otakara z roku 1268, kterým se ukládá povinnost za každou obcí vykopat vlčí jámu, což je zároveň první doklad přítomnosti takového loveckého zařízení v českých zemích. Další způsoby lovu postupně přibývaly: vlčí obora, vlčí zahrádka, lov do tenat čili sítí, lov pomocí zradidel čili lapů, lov střelnou zbraní na újedi, chytání do želez, lov mláďat v doupatech a také trávení pomocí jedu akonitinu pocházejícího z oměje vlčího moru,“ popisuje v časopise Vesmír plejádu možností historického lovu vlků Dominik a Jan Andreska. Málo se ví, že k lovu vlků se používaly návnady otrávené pomocí jedu získaného z lišejníků s názvem Letharia vulpina. Slyšíte tam onu smrt (lethal)? Nedávno byl na jihovýchodě Polska zastřelen vlk, který pokousal dvě děti. Odborníci spekulují o příčině jeho neobvykle agresivního chování, vlci totiž bývají plaší, v čemž se bezesporu odráží historická zkušenost soužití těchto psovitých šelem a lidí. Čas od času se vlci znovu objevují v české krajině, což zachycují jak fotopasti, tak následně média, takže už neplatí data u nás „posledních“ zástřelů. Často na ně ukazují i různé památníky, jako je Vlčí kámen upomínající „poslední“ zástřel vlka na Šumavě v r. 1874 u Lipky. Fotopasti na Kokořínsku zachytily v roce 2014 mláďata vlků, kteří se v Máchově kraji úspěšně rozmnožili, o rok později kriminalisté vyšetřovali smrt jednoho dospělce, který z největší pravděpodobností zahynul trýznivou smrtí poté, co mu břichem prošla vypálená střela.

Jako aktuálního nepřítele vnímají vlky i farmáři, kteří se pomoci soudu chtěli domoci toho, aby Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny. Cílem bylo legalizovat odstřel vlků, tedy možnost "přímé ochrany před škodami způsobenými vlkem obecným". Opět zazněl oblíbený argument, že vlci ohrožují zdraví a majetek obyvatel. Přiznejme si, že zdraví ohrožují v přírodě mnohem více klíšťata než psovité šelmy a na majetek myslí právě napadaný zákon, který přiznává finanční kompenzaci za škody způsobené zvláště chráněnými druhy živočichů, kam vlk patří. Téma bylo dokonce diskutováno a půdě Evropského parlamentu, kde člen Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Herbert Dorfmann konstatoval: „Toto hlasování je bodem obratu v evropské debatě na téma vlci. Poprvé se stalo, že převážná většina poslanců pochopila tuto situaci a došla k názoru, že ochrana vlků není absolutní prioritou a že rozvoj takových oblastí lidské činnosti, jakými jsou tradiční zemědělství a turistika jsou rovněž důležité. Vlci již nejsou druhem, kterému hrozí vyhynutí, proto úroveň jejich ochrany musí být snížena a přizpůsobena lokálním podmínkám.“

Dokument Lobo: Vlk, který změnil Ameriku uvidíte dnes ve 21.05 na Prima ZOOM!
Pokud dokument večer nestihnete, tak ho najdete po odvysílání v našem archivu zde ➡️ bit.ly/ZOOM_Dokumenty

Text: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama