Pozor na americké "brouky", teď se začnou stahovat k vám domů

Níže uvedený text je o mandelince bramborové jen z části. Domů se k vám ale začíná stěhovat jiný americký zástupce hmyzu.
Leptoglossus_occidentalis
Leptoglossus_occidentalis
Didier Descouens
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mandelinka – brouk ve jménu propagandy

Americký brouk naší vesnicí neprojde,“ křičely do světa nebo alespoň k nejbližší mezi komunistické letáky z 50. let minulého století. A nejen ony. Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. Podtitul zněl: O mandelince americké, která chce loupit z našich talířů. Jak již název napovídá, jedná se o komunistickou agitku, kde se Sekora, který byl členem KSČ, aktivně podílel na komunistické propagandě, která přirozené šíření mandelinky bramborové vykreslovala jako imperialistický útok Západu a USA, které mandelinku měly na českém území uměle vysazovat z letadel nebo prostřednictvím diverzantů.

Na první pohled hezký brouček je velmi nebezpečný
Na první pohled hezký brouček je velmi nebezpečný
pixabay.com

Publikace kulturně-propagačního oddělení sekretariátu ÚV KSČ z července 1950 má podtitul jako z TOP TEN publikací současné konspirační literatury. Posuďte sami. Název: Říkáme lidem pravdu. Podtitul: Materiál pro osobní agitaci na vesnici. „Do boje proti mandelince! Světový tábor míru je nepřemožitelný!
Do boje proti mandelince – americkému brouku!"

Text odpovídá názvu a není bez zajímavosti si připomenout bizarnost tehdejší doby: "Mandelinka bramborová se objevila náhle, během několika dnů, hromadně a současně ve všech západních a jihozápadních oblastech republiky, které hraničí se západním Německem, okupovaným americkými imperialisty. A jak se objevila! Nejen na polích, ale převážně okolo cest a silnic, na náměstích, ulicích a domovních dvorech měst. Byly dokonce nalezeny krabičky a lahvičky, naplněné tímto broukem! To všechno je nezvratným důkazem, že se u nás mandelinka bramborová nerozšířila přirozeným způsobem, ale že k nám byl tento škůdce uměle, záměrně a hromadně dopraven zvenčí. Již před několika dny imperialistické krysy takto napadly Německou demokratickou republiku a západní území Polska. Nad řadou okresů demokratického Německa byla mandelinka svržena americkými letadly. Po přeletu amerických letadel byly hromady sto i více parasitů nalezeny přímo v městských obvodech. K nám byl tento americký brouk dopraven podobným způsobem, pomocí větru a mraků, i pomocí záškodnických agentů, k nám vyslaných. V poslední době jsme vícekrát pocítili nepřátelství amerických imperialistů. Dosud jsme však nezažili tak sprostý, záškodnický útok, jako je hromadné zanesení mandelinky na naše území.“ Na mandelinku jsme si zvykli stejně tak jako na brambory, brouci už se nedělí na kapitalistické a „naše“.

Vroubenka americká

To ale neznamená, že bychom tady neměli relativně nového člena hmyzí rodiny původem z Ameriky. Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis) se do Evropy dostala v roce 1999 a od té doby se píše její vítězné tažení kontinentem. Živí se na jehličnanech, nicméně s přicházející zimou se bude stahovat za teplem, tedy i do našich bytů. Nikterak neškodí, tedy s výjimkou ošklivého zápachu, kterým se jako většina ploštic brání. To ovšem neznamená, že nedokáže lidské obyvatele příbytku vyděsit. Na sociálních sítích se začaly množit její portréty, tu více, tu méně zdařilé, s prosbou o identifikaci.

Vroubenka americká Leptoglossus occidentalis
Vroubenka americká Leptoglossus occidentalis
Giancarlodessi

Tahle ploštice, jejíž první nález u nás se datuje k říjnu 2006, se nechala „nachytat“ v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, ke které patří velký park. Z USA a Kanady je zvyklá na velké mrazy, což v praxi znamená, že jí české zimy nečiní problém. Přesto pokud nemusí, tak nemrzne a jde „za teplem“. Takže pokud ji doma najdete, nepodléhejte panice. Je sice původem z Ameriky, ale nekouše, není jedovatá a jen hledá místo, kde by přežila zimu. Takže pokud se nehodláte smířit s její přítomností, klidně ji vyhoďte na mráz. Ona už si nějak poradí.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama