Poznáte dub letní od zimního? Jde to celkem snadno

Dub letní má několik jasných odlišností, jednou z nich jsou duběnky.
Dub letní je často volně rostoucí rozložitý strom
Dub letní je často volně rostoucí rozložitý strom
wellcomecollection.org
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dub letní (Quercus robur) můžeme odlišit od zimního, když se podíváte na jeho listy. Ty mají velmi krátký řapík a někdy vůbec žádný. Zatím co na dubu zimním (Quercus petraea) může být řapík až 3 cm dlouhý. Takže i v zimě, když najdete na zemi suché listy, snadno určíte, jestli je to dub zimní nebo letní. Jiný způsob, jak identifikovat dub letní, je podle žaludů, které visí na dlouhé stopce, zatímco u dubu zimního nemají téměř žádné stopky.

Dub letní/Quercus robur - detail
Autor: Jindřich Votýpka Dub letní/Quercus robur - detail

Duběnky ve středověku umožnily výrobu inkoustu

Je však ještě jeden způsob, jak můžeme poznat dub letní. Díky malé hnědé kuličce nazývané duběnka, která roste jen na dubu letním. Duběnka není ovoce ani žádný oříšek. Je to něco, co se vytvoří na stromě externě. Původcem je malá vosička, která naklade vajíčko na list dubu a na tom listu se potom vylíhne larva. Jak larvy rostou, dochází k chemické reakci se stromem a vytvoří se malá kulička. Larva zůstává uvnitř, dokud není dospělá.

V minulosti lidé tyto dubové kuličky sbírali. Pomleli je na prášek, který potom máčeli ve vodě. Když to přefiltrovali, dostali hnědou tekutinu a tu smíchali se síranem železnatým a arabskou gumou, čímž vznikl inkoust.

Duby se rozmnožují velmi opatrně

Dubu trvá asi 50 let, než se může začít rozmnožovat, potom ale může rodit žaludy stovky let. Duby používají sofistikovanou strategii. Kdyby rodily stejný počet žaludů každý rok, taky by je ptáci, kteří jsou na nich závislí, všechny snědli.

Dub letní/Quercus robur
Autor: Jindřich Votýpka Dub letní/Quercus robur

Místo toho používá dub zvláštní trik – urodí velkou úrodu žaludů jednou za pár let. Ptáci jsou překvapeni touto nečekanou štědrostí, naplní si žaludky a zbytek si zahrabou do zásoby. Jakmile jsou žaludy zahrabány, mohou začít růst. Vytvořit žaludy znamená vyvinout velké úsilí, takže během „žaludových roků“ duby moc nerostou. Všechnu svou energii vkládají do reprodukce.

Naše památné duby

Dub Karel, také známý jako Dub Karla IV., je jeden z nejstarších a nejmohutnějších památných stromů v Praze. Roste u zámku v Kolodějích a údajně pamatuje i Karla IV. Nejspíš je ale o něco mladší.

věk: 550 let, obvod: 734 cm (2011)

Svatováclavský dub (také známý jako dub sv. Václava nebo Tisíciletý dub) je považovaný za jeden z nejstarších dubů v ČR. Roste ve Stochově u Kladna.

věk: 700–900 let, obvod: 782 cm (2003)

Reklama
Reklama