Poslechněte si zvuk velryby, který asi už nikdy neuslyšíte

Vědci poprvé nahráli zvuk velryby japonské. Prý jich zbývá posledních 30 kusů. Ani tím si vědci nejsou jistí.
Kresba velryby japonské
Kresba velryby japonské
Wikipedia commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Velryba japonská

Druh s odborným názvem Eubalaena japonica  nejspíše už překročil horizont své historie, V tak malém počtu jedinců se totiž už dostal za schopnost trvalé udržitelné reprodukce. Jednak ne všichni jedinci jsou páření schopní a navíc v tak malém počtu dochází ke snížení genetického potenciálu. Velmi zjednodušeně vlivem „příbuzenské“ plemenitby by docházelo k erozi genetické diverzity, což sebou nese mimo jiné obrovské riziko nejrůznějších chorob. Ačkoli druh ještě žije a podle vědeckých standardů se za vyhynulý měl prohlásit až 50 let od posledního pozorování posledního žijícího jedince, dá se říci, že velryba japonská už je funkčně vyhynulá. IUCN, tedy Světový svaz ochrany přírody má sice v kolonce udávající počet jedinců napsáno „neznámý“.

Zvuk z pod hladiny

Dospělí jedinci dorůstají  délky 17 až 18 metrů a váhy 70 až 100 tun. Stali se tak jedněmi z největších známých kytovců a zároveň jedním z největších živočichů všech dob. Novorozené mládě měří při narození 4 až 5 metrů a váží okolo jedné tuny. I přes své monstrózní rozměry se velryby japonské živí planktonem, který filtrují z mořské vody pomocí systému kostic. Jen pro přiblížení – jeden z nejznámějších dinosaurů, brontosaurus, vážil kolem 22 -27 tun. 

Velryba japonská byla jako samostatný druh uznána teprve v roce 2000, a až nyní vědci amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nahráli jejich hlasové projevy a dali je k dispozici každému, kdo je ochotný naslouchat. Mezi vědci zkoumající hlasové projevy velryb je známo, že jednotlivé druhy mají vlastní „krajové  nápěvy“, takže i přesto, že velryby zpívají různé „melodie“ dokáží je vědci rozpoznat. Ovšem když sonary zachytily zcela nový zvuk, vyvolalo to pozdvižení.

Že by v jednadvacátém století komunikovaly pod hladinou tvorové, kteří ještě nikdy nebyli zvukově podchyceni a zaznamenáni? Připomeňme, že ve světovém oceánu je síť sonarů zaznamenávající a nahrávající zvuky, které mimo jiné mají monitorovat pohyb ponorek podle zvuků jejich lodních šroubů, které pro jednotlivé ponorky vydávají charakteristický šum, takže podmořský zvukový svět není tak neznámý, jak by se na první poslech mohlo zdát.  Teprve před dvěma lety bylo definitivně potvrzeno, že tajemné zvuky pocházejí z velryb japonských. Poslechněte si je, dokud s námi ještě sdílejí planetu Zemi.
Text: Topi Pigula

Poslechněte si unikátní zvukový záznam

Zpěv velryby japonské
Reklama
Reklama