Populace kosatek dravých je v ohrožení. Co může za jejich odchod ze scény?

Přinejmenším polovina kosatek je odsouzena k zániku kvůli toxickému a trvalému znečištění oceánů. Ve hře je celá řada známých důvodů, se kterými můžeme něco dělat. Můžeme, ale...
Samice kosatky
Samice kosatky
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Populace kosatek dravých je přímo ohrožena průmyslovými chemikáliemi, které se nebezpečně hromadí v jejich mohutných tělech. A co víc, tyto chemikálie jsou dokonce předávány z kojící matky na mládě, tvrdí dánská studie publikovaná v prestižním časopise Science. K „úplnému zhroucení“ údajně spěje populace kosatek žijících v nejvíce znečištěných mořích, která se momentálně nachází ve vodách Japonska, Brazílie, Velké Británie a severovýchodního Pacifiku. Velkou hrozbu konkrétně představují polychlorované bifenyly (PCB), což jsou chemické látky vyráběné v obrovském množství od třicátých let 20. století. Právě kosatky dravé patří mezi nejvíce kontaminované savce na světě, což vyvolává obavy o jejich budoucnost.

Vražedné kosatky
Vražedné kosatky

Nebezpečné chemikálie

Podle analýzy 351 kosatek dravých vysoké dávky PCB vážně poškozují jejich reprodukční orgány, způsobují rakovinu a poškozují imunitní systém těchto savců. Výzkum analyzoval vyhlídky kosatek v příštím století a zjistil, že populace žijící v blízkosti průmyslových oblastí mohou „zmizet“ již během 30-50 let. Ačkoliv patří kosatky dravé k nejrozšířenějším savcům na světě, brzy tomu tak být vůbec nemusí. Důkazem tomu je situace v Severním moři, kolem Španělska a jiných místech, kde jejich kolonie již vymřely. „Je to jako apokalypsa kosatek dravých. Dokonce i v nedotčeném stavu se velmi pomalu rozmnožují. Zdravým kosatkám trvá 20 let, než dosáhnou pohlavní vyspělosti,“ řekl s obavou Paul Jepson z Londýnské zoologické společnosti (ZSL).

Polychlorované bifenyly byly používány hlavně v elektroenergetickém průmyslu, neboť se vyznačovaly stabilními vlastnostmi a svým složením působily jako vynikající izolátory. Kromě elektro oborů byly hojně rozšířeny také ve stavebnictví. Chemická stabilita PCB ale zároveň představovala velké nebezpečí pro životní prostředí, neboť je díky svému složení velmi odolná a časem se prakticky nijak nedegraduje. Z tohoto důvodu byly v 70. a 80. letech minulého století PCB postupně vyzařovány. Stále ale představují velký problém. Pravdou sice je, že se za posledních 20 let jejich koncentrace snížila, příznivý trend se ovšem na různých místech světa výrazně liší.

Více znečištění, méně potravy

Kromě vysoké trvanlivosti však existují další problematické vlastnosti těchto chemikálií. V prvé řadě jsou částečně těkavé, což znamená, že se v průběhu času mohou odpařit do atmosféry. Jestliže se ovšem setkají s chladnějšími teplotami nebo dešťovými srážkami, mohou se usazovat na zemském povrchu. Během desetiletí se tak skutečně dělo a cyklus odpařování a ukládání způsobil znečištění po celé planetě. Tyto bifenyly se tedy nachází v hlubokých oceánských vodách a také na souši. Nebezpečné koncentrace „primárních zdrojů“, jako jsou zastavěná metropole, však mohou být řádově vyšší. Druhý problém představuje potravní řetězec: škodlivé látky jsou konzumovány malými zvířaty, která následně skončí (společně s nežádoucími chemikáliemi) na jídelníčku větších druhů. Takovými představiteli jsou typicky kosatky dravé, tedy druh stojící na samém vrcholku potravního řetězce světových vod.

Kosatka ve výskoku
Kosatka ve výskoku
Thinkstock

Naděje existuje

Aby toho nebylo málo, potravní návyky zvířat se v oceánech, zejména v Evropě a Severní Americe, kde byla většina PCB vyráběna a používána, začínají měnit. Populace tuňáků a žraloků vlivem nadměrného rybolovu a rostoucího znečištění citelně řídne, a tak původní kořist kosatek dravých postupně vymírá. Situace není pro budoucnost tohoto všestranného predátora vůbec příznivá, ovšem stále není nic ztraceno. Podle výzkumů mohou tito dominantní savci osídlit například vody Norska, Islandu, Kanady a Faerských ostrovů, které jsou mnohem méně znečištěny. (Jejich vzdálenost je od hlavních zdrojů PCB stále dost velká.) Vědci sází na to, že kosatky patří mezi velmi inteligentní a adaptivní druh se silnými rodinnými vazbami. „Velrybí zabijáci“, jak se kosatkám dravým také přezdívá, jsou totiž schopny žít prakticky kdekoliv mezi Arktidou a Antarktidou.

Kosatka dravá je spolu s delfíny nejpopulárnější kytovec
Kosatka dravá je spolu s delfíny nejpopulárnější kytovec
http://pixabay.com

Číhající chemická hrozba

Jedním z klíčových cílů je nad polychlorovanými bifenyly udržovat nepřetržitý dohled, ať už se nachází ve vzduchu, vodě nebo půdě. Jedním z efektivních způsobů, jak se velkých zásob PCB zbavit, je jejich spalování při vysokých teplotách. Ačkoliv se k takovému postupu vyspělé země stále častěji přiklánějí, takto účinné a bezpečné postupy představují jen velmi malou část recyklace PCB. Většina chemikálií se tedy nachází ve volné přírodě. V současné době je ze strany instituce Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vyvíjeno mezinárodní úsilí (Stockholmská úmluva z roku 2001), které členské státy tlačí k provádění „inventarizační činnosti“ skládek a dalších míst. Takový postup je zvláště důležitý na území Asie a klíčových států bývalého Sovětského svazu, kde byla výroba a používání PCB rovněž vysoká. V současné době zbývá zlikvidovat zhruba 80 % z 1 milionu tun PCB, které stále pronikají do moří a půdy naší planety.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7