Paúhoř elektrický dokáže omráčit i koně – jeho tělo má výkon jako 80 autobaterií najednou

Všechny živé buňky mají elektrický náboj – koneckonců denně ovládáme dotykové obrazovky díky elektrickým polím z našich prstů. Na rozdíl od člověka ale existují desítky druhů ryb, které tuto schopnost v průběhu evoluce pozvedly na úplně jinou úroveň.
Pokud budete chtít studovat elektrické ryby, není na světě lepší místo než Amazonie. Povodí Amazonky je domovem více než pěti tisíc druhů ryb – ale dominují tu právě ty elektrické. Nejsilnější z více než 200 druhů dnes známých elektrických ryb je paúhoř elektrický (Electrophorus electricus).
Paúhoř je jediná ryba v Amazonce, která svou kořist loví pomocí elektřiny. Všechny životně důležité orgány má soustředěné u hlavy, přičemž zbytek těla funguje jako obří baterie. Klíčem k paúhořově elektrické super síle jsou dva elektrické orgány, Hunterův orgán a Sachsův svazek.
Právě ty produkují vysoký náboj, který ryba využívá k útoku i k obraně. Oba orgány jsou plné elektrických buněk – elektrocytů, které jsou uloženy za sebou jako baterie ve svítilně. Když tato megabanka do okolní vody vypustí energii z téměř půl milionu elektrocytů najednou, výboj omráčí všechno v dosahu.
Takhle dopadl pes, když se pokusil popadnout elektrického úhoře:
Za méně než vteřinu se z plíživého lovce stane obrovský paralyzér. Dokáže vypustit výboj o síle až 1 000 voltů, což je 80krát víc než běžná autobaterie. Je to dost na odrovnání i největšího amazonského predátora, kajmana.
Pokud na paúhoře narazí, dočká se obvykle nemilosrdné reakce. Vysoké napětí u něj vyvolá nekontrolované svalové křeče, kvůli kterým je paralyzován a nemůže se bránit. Paúhoř kajmana nezabije – po chvíli s šoky přestane a kajman se obvykle dá na útěk.
Paúhoř má ještě jednu geniální schopnost – jeho ústa jsou nastavená tak, aby přijímala kyslík ze vzduchu, takže jde vlastně o plíce. Protože paúhoři dokážou dýchat obyčejný vzduch, můžeme je vyndat z vody na dost dlouhou dobu, aniž by jim to vadilo.