12. ledna 2022 00:03

Africké stromy mají jedinečné ochránce před slony. Člověk je jen další škodná

Mohutné akácie patří mezi oblíbenou pochoutku slonů, před kterými se nemají jak bránit. Naštěstí ale mají své ochránce.

Akácie patří mezi dominantní stromy afrických savan. Uvidíte je na kilometry daleko a není divu, že pro slony, kteří potřebují metráky zeleného krmení denně, jsou vítanou příležitostí. Druh Acacia drepanolobium však nenabízí potravu jen slonům, ale i nenápadným mravencům, kterým servíruje prostor pro hnízdo v dutých trnech i lákavý nektar bohatý na uhlohydráty. Malí mravenci posléze chrání strom před mohutnými býložravci, jako jsou právě sloni nebo žirafy.

Mravenci si vlastně chrání strom sami pro sebe, neboť když ho slon „obere dohola“ nebo vyvrátí, přijdou jak o místo, kde mají kolonii, tak o nektar. Tento druh akácie má navíc poměrně nízkou schopnost obnovy, takže jakmile se býložravec pustí do spásání větví na kterých jsou mravenci, začnou malí bojovníci plnit úlohu osobního strážce a s plnou vervou a ostrými kusadly začnou svůj „mateřský“ strom bránit. Pokud si slon či žirafa mohou vybrat, pustí se do ožírání mravenci neobsazeného stromu.

Vědecký pokus

Aby se hypotéza o nepřátelském vztahu mravenců a slonů potvrdila, provedli vědci pokus, během kterého poloochočeným slonům nabídli čtyři hromádky větví. Dvě z nich byly v přirozeném stavu s mravenci a dvě mravenců zbavené. Sloni naprosto jasně dali přednost větvím bez mravenců. Pravděpodobně cítili některé chemické látky prozrazující jejich přítomnost.

Zároveň se ukázalo, že mravenci zlikvidují v okolí akácie jakékoli klíčící rostliny. Mají k tomu dobrý důvod, neboť rostlinný konkurent by mohl akácie připravit o vodu. Reciproční vztah mezi stromem a mravenci je však složitější, než by se mohlo zdát.

Neoplocujte akácie

Můžete si říct, proč zkrátka někdo akácie neoplotí, aby je býložravci nemohli ohrozit. Tento nápad samozřejmě proběhl, ukázalo se však, že se stromům dařilo výrazně hůře. Bylo to tím, že mravenci neměli koho napadat, chránili strom méně a ten jim zároveň nabízel méně nektaru. To znamenalo úbytek mravenčích jedinců a v důsledku toho zase volný prostor pro brouky, kteří začali strom poškozovat.

Ekologické vazby jsou zkrátka v přírodě extrémně složité a lidský zásah nemusí být vždy ku prospěchu věci. Ať už by se jednalo o oplocení stromů, pokus o zničení mravenčí kolonie, nebo zmenšení býložravé populace. Přestože máme neustále narůstající množství informací jak o fungování jednotlivých druhů, tak o celých ekosystémových vazbách, stále nevíme dost na to, abychom dokázali vyhodnotit všechny případné důsledky.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom