Oceány se mění v moře plastu, včetně toho mikroskopického

Letošní den Země (neděle 22. dubna) chce poukázat hlavně na neekologičnost plastů na jedno použití, což jsou typicky plastové obaly.
Plasty v moři ročně zabijí kolem jednoho milionu ptáků
Plasty v moři ročně zabijí kolem jednoho milionu ptáků
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Lidstvo dosud vytvořilo asi 8,5 miliardy tun plastů, z toho polovinu v posledních 13 letech. Z celkového množství vyrobeného plastu se dosud používá jen asi 30 procent, zbytek je odpad. Z něj se recyklovalo jen kolem devíti procent, kolem 12 procent plastového odpadu se spálilo.

Největší problém se záplavou plastů mají oceány, kde končí každý rok kolem 8 milionů tun odpadu. Odhaduje se, že plasty ve vodě ročně zabijí milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a neznámé množství ryb.

Den Země 22. dubna
Den Země 22. dubna

Plastové oceány

První známky toho, že je něco špatně, se objevily před několika lety. Mezi lety 2010 a 2011 expedice Malaspina lovila plast v pěti světových oceánech. Čtyři speciálně upravené lodě lovily sítěmi zbytky plastů v nejrůznějších hloubkách – ale po vyhodnocení poznatků zjistil, že v oceánech je jen 40 000 tun plastového odpadu, tedy asi setina očekávaného množství. Kam zmizelo těch dalších 99 procent?

Odpověď je jednoduchá a zároveň šokující. Plast žerou ryby a další mořští živočichové včetně ptáků. Vědci už objevili plast v tělech téměř tří čtvrtin ryb žijících v oceánu. Zjistili také, že plasty porostlé mořskými řasami a pokryté bakteriemi svou vůní neodolatelně přitahují gigantická hejna sardelí kalifornských, které je konzumují. Tyto drobné rybky jsou přitom součástí jídelníčku mnoha predátorů včetně člověka.

Pracovitý korýš

Nejde přitom jen o velké kusy plastu, jako jsou PET lahve, kanystry nebo třeba plastové nádobí. Hlavním nebezpečím jsou igelitové tašky a různé igelitové pytlíky, na jejichž „likvidaci“ se paradoxně podílejí drobní různonožci. Například korýš Orchestria gammarellus dokáže jedinou igelitovou tašku rozštěpit na 1,75 milionu mikroskopických fragmentů.

Korýš Orchestria gammarellus dokáže s igelitovou taškou pravé divy
Autor: Wikimedia Commons/Auguste Le Roux Korýš Orchestria gammarellus dokáže s igelitovou taškou pravé divy

Tyto mikroplasty se pak prostřednictvím potravinového řetězce včetně pitné vody dostávají i do našeho těla, kde prokazatelně narušují hormony a způsobují ranou pubertu a vážná onemocnění ohrožující život.

Reklama
Reklama