Oceány absorbovaly o 60 % více tepla, než se očekávalo. Jaké budou důsledky?

Vědci vážně podhodnotili, kolik tepla světové vody pohlcují. Co to znamená?
Kam až bude stoupat hladina?
Kam až bude stoupat hladina?
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejnovější vědecká studie odhaluje, že světové oceány za posledních 25 let pohltily až o 60% více tepla, než se původně předpokládalo. K řešení klimatických změn má tak lidstvo zase o něco méně času, neboť je planeta Země na emise fosilních paliv zjevně citlivější. A vědci varují, že pokud nedojde k razantnímu řešení, v následujících letech bychom se mohli dočkat výrazného oteplení

Podhodnocené výsledky 

V rámci nedávné zprávy od Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) bylo vysláno nejvlivnějším světovým představitelům poselství, aby během příštího desetiletí přijali bezprecedentní opatření, která by udržela oteplení Země pod 1,5 °Celsia. Právě taková hladina byla odhadnuta jako „ideální“ s tím, že i mírné nedodržení bude znamenat dalekosáhlé důsledky pro biologickou rozmanitost, společnost a celou planetu. Ovšem podle nejaktuálnější mezinárodní studie, zveřejněné v časopise Nature, byly prezentované výsledky obrovsky podhodnocené; realita je totiž výrazně horší. „Představte si, že je oceán dlouhý jen 9 metrů. Naše data ukazují, že by se od roku 1991 každých deset let oteplil o 6,5 °C,“ uvedla vedoucí studie Laura Resplandy. Původní zpráva od IPCC přitom odhadovala oteplení pouze 4 °C každých deset let. 

Palma de Pallorca
Autor: Foto: Topi Pigula Palma de Pallorca

Pařížská dohoda v ohrožení 

Vědci ke svému novému závěru využili speciální metodu k měření množství kyslíku a oxidu uhličitého v ovzduší, čímž dokážou ověřit teploty oceánů po celém světě. Klíčový prvek v této metodice hraje voda, která vlivem oteplení uvolňuje více oxidu uhličitého a kyslíku do ovzduší. Když se oceán ohřívá, množství plynů, které může voda udržet, klesá. Výzkumníci pak spočítají jednotlivá procenta, čímž získají přesný číselný obraz následků oteplení. Výsledky bohužel naznačují, že světové oceány pohltily mnohem více tepla, než si vůbec kdo dokázal představit. Za posledních 25 let oceány každý rok absorbovaly tepelnou energii odpovídající 150násobku elektrické energie, kterou lidstvo každoročně vyrobí. Taková poznání přitom nelze brát na lehkou váhu. Rychlejší oteplování se může podílet na spěšném vzestupu hladiny oceánů, poškození korálových ekosystémů a zeštíhlení ledovců. Planeta je tedy na CO2 zjevně citlivější, což může mít obrovské důsledky pro národy po celém světě, které se snaží splnit cíle stanovené pařížskou dohodou o klimatu z roku 2015. Pokud má společnost zabránit tomu, aby se teploty do roku 2100 zvýšily nad 2 °C, musí být emise CO2 sníženy o dalších 25 procent z původních odhadů. „Je to velký problém,“ řekla Laura Resplandy pro BBC News. 

Změna klimatu

Klima planety Země se neustále mění. Celosvětová průměrná teplota se dnes pohybuje kolem 15 °C. Geologické důkazy přitom naznačují, že v minulosti byla tato hodnota vyšší, ale také nižší. Aktuální oteplování se nicméně vyvíjí mnohem rychleji než kdy dřív. Podle vědců má na takové změny zásadní vliv působení člověka, které stabilitě klimatu celé planety může uštědřit vážné důsledky. Vedené záznamy ukazují, že se teplota povrchu Země za uplynulých 100 let zvýšila přibližně o 0,8 °C, přičemž hladiny moří se během posledních desetiletí každoročně navyšují o 0,3 milimetrů. Na ústupu jsou také horské ledovce a polární ledové vrstvy. Neblahý trend se týká i ledovců na území východní Antarktidy, které ještě nedávno žádné viditelné změny nevykazovaly. Účinky měnícího se klimatu lze pozorovat také u flóry a fauny. Řeč je například o dřívějším květenství, brzkém dozrávání plodů a změnách území nebo celých oblastí obývaných vnímavými živočichy. 

Vlivy klimatických změn 

Rozsah potencionálního dopadu je obecně dosti nejistý. Změny by mohly způsobit nedostatek sladkých vod, zapříčinit problémy s produkcí potravin, navýšit počty úmrtí způsobené povodněmi, bouřemi, vlnami veder a extrémním suchem. Někde se může objevit větší množství srážek, naopak ve vnitrozemských oblastech se během letních dní počítá s obrovskými suchy. Četnější bouře a stoupající hladina moře se pak společně mohou podílet na přibývajících záplavách. V tomto případě bude pravděpodobně hrát stěžejní roli regionální umístění. Největší dopad poté zřejmě pocítí chudé země, které na takto rychlé změny nemají dostatečné síly a finanční prostředky. 

Text: Petr Smejkal

Ledovce jsou kronikou klimatu

Klimatické změny – klady a zápory: co o nich vlastně víme?

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama