Nové klíště v Česku? Média rozpoutala paniku

Zatímco běžné klíště obecné po nasátí dosahuje velikosti přes 1 cm, nový druh Hyalomma marginatum je schopný se nasát do velikost více než 2x větší. A prý se šíří Českem. Jenže je tu jedno zásadní „ale“. Není to pravda.
Hyalomma marginatum
Hyalomma marginatum
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Klíště obecné

Najít přisáté klíště není nikdy příjemný zážitek. Sice s jistotou víte, že se vám do kůže zakousla samička, ale v tu chvíli každý myslí spíše na to, jak parazita odstranit, než na to, o jaké pohlaví se jedná. Přece jen nikdo nechce riskovat lymeskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Aktuálně se podle některých médií Českem šíří nový parazit, klíšť obroubený (Hyalomma marginatum), jehož samičky mohou po napití dosáhnout velikosti až 2,5 cm. Velikost je správná, jen s oním šířením je to trochu jinak.

klíště
klíště

Zastavte paniku

Obecně platí, že lidé méně čtou, často jim k vytvoření názoru stačí přečtení titulků a následná diskuze na sociálních sítích, kde si svůj názor potvrdí. Jaký pocit může čtenář získat z následujících titulků: Krvácivá horečka a smrt! V Česku se objevilo OBŘÍ KLÍŠTĚ: Má oči a číhá na lidi (Extra.cz), Krvácivá horečka a smrt! V Česku se objevilo OBŘÍ KLÍŠTĚ: Má oči a číhá na lidi (Blesk.cz). Oba články sice pocházejí z bulvárního mediálního spektra, jenže právě bulvár má v Česku největší zásah. Co se deníků týče, tak Blesk má průměrný denní prodej (červen 2019) kolem 223 300 výtisků, zatímco seriózní Hospodářské noviny kolem 28 000 výtisků.

Nelze se pak divit, že informace s charakterem poplašné zprávy mají zejména na sociálních sítích masové šíření. Jenže skutečnost je poněkud jiná. Odborný časopis Ticks and Tick-borne Diseases (Klíšťata a choroby jimi přenášené) uveřejnil studii s dlouhým názvem Ticks of the Hyalomma marginatum complex transported by migratory birds into Central Europe. Studie se zabývá teplomilným druhem klíštěte, které může na dlouhé vzdálenosti přenést migrující pták. Vědci v létech 2008–2012 odchytili celkem 1172 ptáků 31 druhů. Ukázalo se, že 6 druhů pěvců přepravovalo celkem 30 klíšťat patřící do nejbližšího příbuzenstva druhu Hyalomma marginatum.

Ptačí přenašeči

Někteří z nich migrují i k nám, což ale neznamená, že se k nám skutečně klíště dostalo. O jaké druhy ptačích „dopravců“ jde? Například rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), obecný (A. scirpaceus) a zpěvný (A. palustris) nebo cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) či populární slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Přestože H. marginatum nevyhledává místa s vysokou vlhkostí, naopak jeho typickým biotopem jsou stepi a savany, tedy lokality s nižší vlhkostí a vyšší teplotou, tak jej přenášejí rákosníci, kteří naopak vlhké biotopy preferují. A kde se vzaly ony varující zprávy? I jejich základ je pravdivý, klíšť obroubený je podezřelý z přenosu krymsko-konžské hemoragické horečky či rickettsióz. 

Pokračování příběhu

Výzkumný tým Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství veterinární univerzity v Brně vyhlásil projekt mající za úkol zapojit veřejnost do hledání pijáka lužního (Dermacentor reticulatus), jiného druhu klíštěte, které je přenašečem celé řady nebezpečných patogenů. Lidé hledají pijáka, nacházejí různé druhy klíšťat a jejich fotky zasílají odborníkům, kteří na jejich základě pokračují jak ve výzkumu, tak v identifikaci nových druhů. A právě tady se příběh klíště obroubeného setkává nejen s pijákem lužním, ale i klíštětem obecným.

V rámci projektu najdi pijáka k vědcům doputovaly i nálezy klíště obroubeného, čehož se chytla některá média a děsivá zpráva byla na světě. Její relevantnost potvrdil i výzkum prokazující, že poprvé se díky teplé zimě podařilo teplomilnému klíšti přežít zimu v Německu. Díky velikosti je druh zaměnitelný s pavoukem a na rozdíl od běžného klíštěte obecného má nápadně dlouhé, žlutě či oranžově žíhané nohy.

Při podrobném hledání v seriózních zdrojích se lze dočíst, že „V Česku se žádná hyalomma zatím nikdy neobjevila (irozhlas z 2. června 2019)“ či „V České republice doposud neexistuje záznam, který by výskyt tohoto klíštěte potvrdil. Navíc, díky nízkým zimním teplotám a absenci preferovaných míst výskytu je usídlení tohoto druhu v současnosti považováno za nepravděpodobné... (Státní zdravotní ústav 18. červen 2019)". V praxi to znamená, že není potřeba šířit paniku.

Pokud se u nás klíšť obroubený vyskytl, tak se jedná o několik málo kusů, kteří parazitují mnohem raději na koních či dobytku než na lidech, a navíc stačí běžná zima, aby jedinci, jež k nám doputovali díky ptačí „letecké dopravě“, zahynuli. Ovšem s postupujícími klimatickými změnami se situace může změnit.

Text: Topi Pigula
 

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama