Neuvěřitelné kukačky parazitují ve hnízdech vlastního druhu

Mysleli jste si, že kukačky si nestaví hnízda? Tak to je málo znáte. Další z fantastických triků přírody
Kukačka neotropická
Kukačka neotropická
Arthur Chapman
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Parazit jménem kukačka

Kukačka klade vejce do cizích hnízd a pak se vylíhlé mládě nechá vykrmovat rodiči i přesto, že často vypadá úplně jinak než „sourozenci“ z hnízda. A pokud je kukačka mnohem větší, neváhá další mláďata či vajíčka z hnízda prachsprostě vyhodit. Kukačka je jakýmsi prototypem hnízdního parazitismu. Ovšem zdaleka není kukačka jako kukačka a není vejce jako vejce.

Modré vajíčko kukačky

Jeden z největších znalců kukaček, Tomáš Grim, popisuje v časopisu Vesmír podivná vejce latinskoamerických kukaček, neboť se skládají z kalcitové vrstvy skořápky, ale před snesením na něj kukačky nanesou jinou verzi uhličitanu vápenatého zvanou vaterit. Vajíčko je čistě bílé, nicméně během inkubace začne měnit barvu. Nejprve se objeví  modré fleky, které zabírají čím dál větší plochu, až se nakonec stanou celá krásně modrá. Spodní část skořápky totiž obsahuje barvivo biliverdin, které má tuto barevnou změnu na svědomí. 

Komu to prospěje

Kukačky rodu Crotophaga mají vejce se silnou skořápkou, mechanickou pevnost jim zajišťuje i vaterit, který v průběhu inkubace mizí, vejce se stává křehčí a tudíž se z něj pískle snadněji dostane ven. Na první pohled to tedy vypadá, že vaterit je jakousi obranou proti rozsednutí vajíček rodiči, kteří chrání vajíčko, respektive vyvíjející se zárodek před prochladnutím. Ovšem to zdaleka není jediný účel, kterým evoluce vybavila vajíčka modrajícím efektem. Nezapomeňme, že se bavíme o kukačkách, proslulých hnízdních parazitech. I tady v rámci druhu dochází k hnízdnímu parazitismu, tedy kukačky, které si hnízdo nepostavily, podstrčí svůj genetický materiál k inkubaci někomu dalšímu.

Hladové kukaččí pískle (kukačka obecná)
Autor: Per Harald Olsen Hladové kukaččí pískle (kukačka obecná)

V rámci jednoho druhu jsou vajíčka v podstatě nerozeznatelná, a tak šance na výchovu od některé z „tet“ je velmi vysoká. Znovu si zopakujme princip modrání: vejce je sneseno bílé, ale velmi rychle, v řádech dnů, změní barvu. Pokud vetřelkyně naklade vejce poté, co už se její právoplatné obyvatelky nakladly svá, je evidentní, že nově přibyvší bude nápadné svou bílou barvou. Podvodnice tak bývá odhalena a její pokus o zachování potomstva pomocí podvodu zmařen. Kukačky jsou v tomto případě oproti lidem ve výhodě, vnímají totiž jiné vlnové délky, vidí tedy barvy, které jsou nám nedostupné. A právě v případě exotických kukaček hraje zrak zásadní roli. Vaterit pro kukačky barevně „září“ jinak, snadněji poznají podvržené vejce a mají snahu ho vyhodit z hnízda. Základem evoluce přece je zachovat a odchovat vlastní geny, nikoliv cizí.

Evoluce je vlastně neustále zdokonalovaný boj mezi tím, jak se prosadit v přirozené, a často velmi krvavé konkurenci. A měnivá barva kukačky guiru či kukačky neotropické je jen malinkým, nicméně velmi názorným příkladem jedné z evolučních strategií. Líné kukačky, doufající, že se jim podaří potomka podstrčit, se často setkají s neúspěchem.

Reklama
Reklama