Sibiřští tygři vymírají na smrtící nemoc. Proč je lidé ohrožují na životě?

Tygři na Sibiři vymírají z důvodu nákazy, která u nich byla dlouho popírána. Na lidskou pomoc se navíc může čekat příliš dlouho.
Sibiřské tygry ohrožuje nemoc domácích zvířat
Sibiřské tygry ohrožuje nemoc domácích zvířat
iStock

reklama

Tygři žijící podél rusko-čínské hranice patří mezi nekorunované krále Sibiře a mezi místními obyvateli se o nich vyprávějí historky o nesmlouvavých a majestátních predátorech. I takový predátor se ovšem může nechat chytit. Jak ale zjistila následná vyšetření, nestalo se tak z důvodu tygří touhy po soužití s člověkem, ale dezorientace způsobené nebezpečnou nákazou psinky.

Atypická tygří nákaza

Psinka je pro tygry nákazou značně netypickou, neboť jak název napovídá, jedná se primárně o nemoc psovitých šelem, která se může případně přenést na šelmy lasicovité. Tygr je však typický zástupce šelem kočkovitých a právě sibiřský tygr, který byl podél hranic odchycen, se stal prvním exemplářem, který možnosti nákazy psinky u těchto velkých koček prokázal, naneštěstí i s tragickým koncem. Uvedený jedinec totiž po 6 týdnech na nákazu zemřel. 

„Virus postihuje různé orgány, v závislosti na intenzitě jejich poškození a klinických projevech rozlišujeme formu nervovou, plicní, střevní nebo kožní. Tyto formy se mohou vyskytovat samostatně nebo je průběh onemocnění generalizovaný. Mortalita dosahuje u psů 50–80 %, u fretek až 100 %. Zvířata, která nákazu přežijí, mají často doživotní následky,“ udává Státní veterinární ústav Praha.

Zvažuje se očkování tygrů

Psinka se následně široce rozšířila mezi altajské tygry a nyní ohrožuje celou tamní populaci vzácných šelem. I proto vědci bijí na poplach a snaží se pro tygry najít řešení v podobě očkování, které velmi dobře znají chovatelé psů. Pokud totiž člověk nezasáhne, hrozí podle vědců navýšení rizika vyhynutí menší populace tygrů v příštích 50 letech až o 65 procent. Podle simulace by přitom u malé populace stačilo očkování pouze dvou tygrů ročně a riziko vyhynutí celé skupiny by se snížilo o 75 %.

V rámci teorie to zní velice jednoduše, praxe je ovšem komplikovanější, neboť by to znamenalo dlouhodobě odchytávat a očkovat tygry a doufat, že neočkovaní jedinci se nedostanou k psince jiným způsobem, například kontaktem s nakaženým domácím zvířetem.

Virus psinky v buňkách zvířete
Autor: Lance Wheeler / Creative Commons / CC BY 4.0 Virus psinky v buňkách zvířete

Zahájení očkování není snadné

Zároveň by bylo potřeba pro očkovací program získat jak politickou podporu, tak na ní závislé finanční krytí projektu. „Mezi manažery divoké zvěře stále existuje značná nejistota ohledně očkování jako ochranného nástroje,“ říká Sarah Cleaveland, veterinární chiruržka a srovnávací epidemioložka z Glasgowské univerzity. Navíc je stále ve hře nelegální lov, který je spojený s tradiční čínskou medicínou.

Lidé s pomocí tygrům váhají
Autor: Se svolením Topiho Piguly Lidé s pomocí tygrům váhají

Výskyt psinky u tygrů již v roce 2013

Pro řadu veterinářů není výskyt psinky kdovíjak velkým objevem. Už v roce 2013 vědci udávali, že ze 450 vzácných tygrů poddruhu Panthera tigris altaica 1 procento zašlo na onemocnění psinkou. „Tato úmrtí jsou jen ta, o kterých víme,“ konstatovala tehdy hlavní patoložka Denise McAloose z Wildlife Conservation Society. Jasně tím naznačovala, že ztráty a ohrožení celé populace mohou být vyšší než to, které vyplývá ze známých a ověřených faktů.

Jedna věc je nicméně zřejmá. Nezdá se, že by si příroda v tomto případě dokázala pomoci sama. Buď tedy člověk zasáhne a vzácným šelmám pomůže, anebo se budeme muset smířit se zbytečným úhynem těchto nádherných zvířat.

Odkaz na obrázkovou licenci CC BY 4.0

reklama

reklama