6. října 2020 13:30

Nelegální obchod s ohroženými druhy zabíjí přírodu

Globální oteplení? Destrukce stanovišť? Nikoliv. Milovníci zvířat a drahých kabelek jsou pohromou pro roztomilé gekony a další plazy.

V září 2016 vydal Světový svaz ochrany přírody (IUCN) zprávu, v níž figurovalo 196 druhů plazů jako kriticky ohrožených a 17 z nich se považuje za pravděpodobně vyhynulé. S živými zvířaty na pokraji vyhynutí je to podobné jako s kteroukoli jinou vzácnou komoditou. Čím je vzácnější, tím je dražší, což ukazuje třeba cena rohoviny z rohů nosorožců, která s ubývajícím počtem zvířat stoupá.

Šesté masové vymírání

Kolem 35 % druhů plazů se obchoduje on-line, což znamená, že obchod jde často mimo oficiální struktury. „Přibližně 90 % obchodovaných druhů plazů a polovina obchodovaných jedinců je chycena z volné přírody. K vykořisťování může dojít bezprostředně po vědeckém popisu, což zanechává obzvláště zranitelné nové endemické druhy,“ píše prestižní žurnál Nature Communications. Lidské aktivitě s dopadem na přírodu se v některých odborných kruzích přezdívá „šesté masové vyhynutí“. Jedná se o narážku na pět předchozím masových vymírání. Na jedné straně jsou vzácné druhy ohroženy lovem pro chovatelské účely, jinde pro byznys. Velcí hadi, varani či krokodýli slouží jako zdroj kůže a skončí jako kabelky, boty či peněženky.

Jaká je skutečnost? V případě obchodu s krokodýly, velkými hady a ještěry je 80–83 % položek určeno pro módu, 8–9 % má posloužit jako jídlo, po jednom procentu slouží pro dekorativní a léčivé účely. Celosvětově se obchoduje se všemi druhy krokodýlů a 52 % druhy suchozemských želv. Žurnál Nature Communications konstatoval, že mezinárodní obchod přispívá ke stále se rozšiřující krizi biologické rozmanitosti. Podle Alice Hughes z Čínské akademie věd je až polovina druhů i těch nejbohatších částí planety součástí mezinárodního obchodu, a dodává, že je tak v ohrožení až 70 % druhů odchycených pro obchodní účely.

Odkud kam

Jak bylo napsáno výše, 90 % druhů, které figurují v mezinárodním obchodu, pochází z divoké přírody. Nejčastěji jde o jedince ulovené v některých „hotspotech“, tedy místech s největší biodiverzitou na světě. Ta se nacházejí převážně v Asii, velmi často ve Vietnamu. Přitom některé druhy gekonů, jako jsou ti z rodů Cyrtodactylus (viz úvodní fotografie)a Goniurosaurus, jsou omezeny na jedinou horu.

Zvířata následně cestují, často za velmi drsných podmínek, do Evropy a Severní Ameriky, aby byla po internetu prodána. „Některé divoké populace, jako je například Goniurosaurus luii, se považují za nachytané za účelem obchodu s domácími mazlíčky, a studie zjistila, že některé druhy jsou využívány krátce poté, co byly popsány,“ cituje studii magazín Cosmos. Celosvětový lov, který vydělává miliardy dolarů, tak nové druhy sice ochraňuje (zoologické zahrady, čestní chovatelé plazů...), zároveň je však do sebe vtahuje takovou rychlostí, že jim to ve finále spíš bolestivě škodí.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom