Nejstaršímu parazitovi světa je 512 milionů let

Někteří biologové tvrdí, že je parazitismus nejrozšířenější forma života. Jak vypadal první parazit?
Neobolus wulongqingensis s nově objevenými parazity
Neobolus wulongqingensis s nově objevenými parazity
Zhifei Zhang (Northwest University)

Slovo parazit má až nepříjemné sociální konotace a přesunulo se z čisté biologie až do společenských témat a konverzace.

Parazitovat se dá na společnosti i rodinném příslušníkovi, na někom parazituje manželka, jiný parazituje na státu. A i kdybychom zůstali u „pouhé“ biologie, dá se bez větší nadsázky říci, že každý člověk má svého parazita. Někdy o něm ví, jako v případě tasemnice či vší, někdo ne, jako třeba v případě prvoka Toxoplasmy.

Parazité přišli z Číny

Čína disponuje, mimo jiné i díky své obrovské rozloze, mnoha skvělými paleontologickými nalezišti. Na jednom z nich v provincii Yunnan (nacházející se na jihu „země Středu“) objevili paleontologové tvory, jež před 512 miliony let sužovali první paraziti. „Zaznamenali jsme nejstarší případ parazitismu ve fosilním záznamu,“ komentoval nález Timothy Topper z čínské Northwest University.

Jeho kolega Zhifei Zhang zkoumal křídové geologické formace, v nichž se nacházeli pradávní skořápkatí ramenonožci druhu Neobolus wulongqingensis. Tohoto tvora si lze s jistou nadsázkou představit jako například perlorodku nebo škebli říční, která mezi svými dvěma lasturami dokáže vysunout chobůtek, jímž filtruje jemný sediment ze dna. Jenže na těchto lasturách bylo něco navíc.

Toxoplasma gondii – parazit měnící chování člověka
Autor: Ke Hu and John M. Murray Toxoplasma gondii – parazit měnící chování člověka

Parazit škodí

Zprvu nebylo jasné, zdali trubicovité útvary, které se na mnoha skořápkách vyskytovaly, byly skutečnými parazity. Vědci vyšli ze základní premisy: parazit žije na úkor svého hostitele, čímž mu škodí. Je rozdíl mezi ve střevě žijící tasemnicí, kvůli níž člověk hubne, trpí nechutenstvím, má bolest břicha a občas zvrací, a mezi mezi miliony bakterií žijících ve stejném střevě, které naopak pomáhají trávit potravu a žijí nikoliv na úkor, ale ve vzájemně užitečné spolupráci.

Po celé řadě provedených měření bylo jasno. Ty skořápky, které nově objevenými živočichy obaleny nebyly, byly větší. Navíc orientace „trubiček“ (měkké tkáně parazitů se nezachovaly) ukazovaly na to, že se jednalo o tzv. kleptoparazity. Kradli totiž ramenonožcům potravu ve chvíli, kdy ji svým chobůtkem nasávali. Parazité si zkrátka počkali, až ji Neobolus najde, začne nasávat, a pak si přišli k hotovému.

Jakkoliv se jedná o překvapivý objev, má svou logiku. V kambriu proběhla takzvaná kambrická exploze, událost, během níž se extrémně rychlým a bohatým způsobem začaly objevovat nové druhy. Nastal jeden z ohňostrojů evoluce a právě tady se vyvíjely nové způsoby životních strategií. A jednou z nich, která už na Zemi zůstala a naopak se stala jednou z nejpreferovanějších, se stal parazitismus. Parazité jsou tu s námi dodnes. A teď už víme od kdy.

reklama