5 nejničivějších výbuchů sopek: Vulkán Tambora zabil až 90 000 lidí

I ta největší sopečná exploze se dá změřit. Takže se nabízí otázka: Která byla ta skutečně největší?
Sopka
Sopka
pixabay.com

V roce 1982 sestavili vulkanologové Chris Newhall a Stephen Self stupnici měřící sílu vulkanických erupcí. Od té doby víme, jak mocné síly se v sopkách skrývají. A ty největší se vymykají lidské představivosti.

Index vulkanické aktivity

Volcanic Explosivity Index (VEI) má stupnici od 0, což znamená havajský typ erupce, kdy láva vytéká pomalu a výška sopečného mraku je menší než 100 metrů, až po stupeň 8, kdy výška sopečného mraku překročí 20 km. Je jasné, že zatímco nultý stupeň probíhá nepřetržitě, osmý stupeň je extrémně vzácný a současná lidská civilizace ho zatím nezažila. 

Sopečná erupce jasně ukazuje, že přírodě neporučíme
Autor: http://pixabay.com Sopečná erupce jasně ukazuje, že přírodě neporučíme

1. Yellowstone před 640 000 lety (8 VEI)

O tom, že se pod nejstarším národním parkem světa, americkým Yellowstonem, skrývá supervulkán, jsme už v minulosti psali. Vulkanologové se obávají, že je extrémní výbuch v této oblasti pouze otázkou času. A až nastane, tak nám nepomůže ani Bruce Willis.

Výbuch supervulkánu, ke kterému došlo před 640 000 lety, měl na stupnici VEI sílu 8 a zásadním způsobem změnil kus Severní Ameriky. A navíc to nebyl jediný „osmičkový“ výbuch pod Yellowstonem. Jen byl poslední. Dva před ním proběhly před 2,1 milionem let a 1,2 milionem let. „Poslední z trojice erupcí supervulkánu vytvořila obrovský kráter o rozloze 48 x 72 km,“ píše server Living Science. Horké prameny a gejzíry tryskající do výšky jsou jen decentní připomínkou zdroje horkých sil ukrývajících se v podzemí.

Gejzír v Yellowstonském národním parku známý jako Old Faithful
Autor: CC BY-SA 4.0 Gejzír v Yellowstonském národním parku známý jako Old Faithful

2. Mt. Thera, rok 1560 př. n. l., síla VEI 7

Vědci se původně domnívali, že k výbuchu, o kterém bude řeč, došlo roku 1610. Nicméně poslední výzkumy, a zejména studie, jež vyšla na odborném serveru PNAS, zahrnovaly podrobné zkoumání letokruhů dřevin použitých ve středozemní oblasti tehdejší doby, výbuch předatovaly. V případě Thery jde o erupci mající podle některých laických badatelů na svědomí likvidaci bajné Atlantidy. To dokázáno není, zato rozhodně změnila historii skutečně existující minojské civilizace na Krétě. 

Vraťme se ale na okamžik k dedrochronologii, tedy k určování data podle letokruhů stromů. Vědci, kteří neměli jistotu, z jakého roku zkoumaný trám pochází, se pokusili zpřesnit svůj odhad podle koncentrace uhlíku C14 ve dřevě. U tohoto uhlíkového izotopu se přesně ví, jakou rychlostí se rozpadá, a že ho organismus uchovává ve stejném množství, jaká byla v prostředí v době jeho smrti. Změřením poměru koncentrace vzácného C14 ke stabilnímu C12 je tak možné přesně spočítat dobu, kdy organismus zemřel (tedy v případě stromu, kdy byl skácen).

Satelitní snímek oblasti, kde vybuchla Thera
Autor: NASA Satelitní snímek oblasti, kde vybuchla Thera

Podle vulkanologů by výbuch Thery (Santorini) mohl být největším, který lidstvo zažilo. Rozprášil totiž střed ostrova a vyvolal obrovskou vlnu tsunami. Dodnes je na satelitních snímcích (viz obrázek výše) vidět oválný prostor zalitý mořem, který měl být až 2 000 metrů vysokou sopkou.

3. Changbaishan, období 938–946, síla VEI 7

Vulkanický komplex mezi Čínou a Severní Koreou se dnes nazývá Changbaishan, nicméně při hledání největších erupcí je dobré vědět, že existovala sopka zvaná Baitoushan. Dnes je na místě sopečného kráteru jezero Tianchi, které mají v oblibě asijští turisté a občas i kryptozoologové, neboť se prý v jeho vodách vyskytuje tajemný, vědou zatím neurčený tvor. Taková asijská lochnesská příšera.

Erupce, která podle VEI dosáhla síly 7, rozmetala vrchol sopky a sopečný materiál se rozšířil až do severního Japonska, tedy do vzdálenosti 1 200 km. Přesto má stratovulkán i dnes výšku 2 744 m a jedná se o stále aktivní, vulkanology monitorovanou sopku.

Jezero Tianchi
Autor: istock.com Jezero Tianchi

4. Mt. Tambora, rok 1815, síla VEI 7

Pro představení této sopky a erupce, která proběhla v dubnu 1815, napišme jen jedno číslo: 71 000–90 000 obětí, záleží na tom, kterému zdroji dáme přednost. Důsledky exploze byly totiž dalekosáhlé a vědci se neshodnou na jedné konkrétní metrice, jak počet obětí změřit. Nicméně z hlediska počtu obětí jde o nejničivější explozi lidské historie. Podle odhadů zemřelo 10 000 obyvatel indonéského ostrova okamžitě, další na následky výbuchu, které byly zcela neočekávané.

Mrak sopečného popela totiž snížil intenzitu slunečního záření, čímž došlo k poklesu fotosyntetických schopností zemědělských plodin a ochlazení klimatu. Výsledkem byla neúroda a hladomor. Ve vyšších polohách asijských velehor se neurodilo nic a podchlazením umírali i vodní buvoli, tolik potřební pro místní rolníky. V USA se v historických zápiscích dají najít vzpomínky pamětníků na to, kterak extrémní chlad zahnal oslavy 4. července do kostelů. Na oslavy venku totiž byla moc velká zima.

Kaldera sopky Tambora focená z vesmíru
Autor: NASA Kaldera sopky Tambora focená z vesmíru

5. Mt. Pinatubo, rok 1991, síla 6 VEI

Před výbuchem byla udávaná výška hory 1780 metrů. Při sérii erupcí, přičemž ta nejsilnější přišla 15. června 1991, dosáhl mrak sopečného popela výšky 32 km a satelity byly schopné zaznamenat jeho pohyb kolem Země. „Erupce odstranila tolik magmatu a skály zpod sopky, že se vrchol zhroutil a vytvořil velkou sopečnou depresi (kalderu) o průměru 2,5 km. Jedním z důsledků erupce bylo uzavření americké základny Clark, která byla výbuchem poškozena,“ píše Americká geologická služba (USGS).

Výbuch Mt. Pinatubo 3 dny před nejhorší erupcí
Autor: USGS Výbuch Mt. Pinatubo 3 dny před nejhorší erupcí

Dnes už víme, že neporučíme větru, dešti. Stačí jediná supererupce síly 8, jeden nešťastně dopadnuvší asteroid podobný tomu, který zlikvidoval dinosaury a dal evoluční šanci savcům, a lidská historie může začít psát úplně jinou kapitolu.

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama