Nechte zemi domorodcům, starají se o ni nejlépe, prokázal mezinárodní výzkum

Jedním z největších témat naší doby je biodiverzita a její úpadek. Vidíme ho kolem sebe každý den – i u nás, ve střední Evropě, ubývá děsivou rychlostí hmyzu, ptactva, ale i malých savců, žížal a obecně celé rozmanitosti přírody.
Nová mezinárodní studie, která vyšla v odborném časopise Enviromental Science and Policy zkoumala 15 621 oblastí ve třech státech – Austrálii, Brazílii a Kanadě. Vědce zajímalo, kde se v těchto místech nachází oblasti s největší i nejhorší biodiverzitou.
Výsledky si byly až překvapivě podobné. Na míru biodiverzity téměř neměla dopad rozloha těchto oblastí, ani jejich geografická poloha. Zdaleka nejvíc se na ní pozitivně i negativně projevovalo, kdo se o ni stará.
Zdaleka největší rozmanitost přírody totiž vědci našli v místech, o něž se starali (anebo spolustarali) původní obyvatelé těchto míst – my Evropané jim říkáme domorodci. Až na druhém místě velmi překvapivě skončily národní parky, rezervace a další chráněná území, která mají v péči „dobyvatelé“. Nechráněné oblasti, na jejichž vývoj nemají vliv původní obyvatelé, skončily na třetím místě.
„Studovali jsme tři státy s velmi odlišnými klimatickými, geografickými i biologickými podmínkami, abychom zjistili, jestli výše popsané pravidlo platí ve všech třech těchto místech – a ono fakt platilo,“ uvedl spoluautor studie Ryan Germain z americké Cornellovy univerzity. „Od žab a zpěvných ptáků až po velké savce, jako jsou medvědi, jaguáři nebo klokani, biodiverzita byla vždy nejbohatší v rukách původních obyvatel těchto míst,“ dodal.
Podle Germaina i dalších vědců, kteří se na této práci podíleli, jde o první příklad, kdy se někdo pokusil srovnat míru biodiversity s tím, kdo se o dané místo stará. Doposud se řešily spíše charakteristiky územních celků, národní srovnávání nebo geografické a klimatické vlivy.
Podle květnové zprávy Organizace spojených národů čelí planeta šestému masovému vymírání druhů, tentokrát je poprvé způsobené jediným živočišným druhem, člověkem. Ohroženo vymřením je přes milion druhů – mnohdy zcela zásadních pro fungování celých ekosystémů. V každém případě tento fenomén zcela jednoznačně ohrožuje další existenci života, jak ho známe.
Současně velké množství zemí zcela selhává v tom, aby alespoň minimálně chránily svou přírodu – a některé ji dokonce ničí zcela aktivně a vědomě, bez ohledů na následky. Typickým příkladem je v současné době Brazílie a její systematická likvidace deštných pralesů.
S tím souvisí i vytlačování původních majitelů a správců těchto oblastí – ať už se svých území vzdávají pod nátlakem, nebo pod příslibem peněz. Nová studie ale ukazuje, že pokud chce lidstvo na této planetě žít dál, mělo by co nejvíce přírody svěřit těm, kdo s ní umí opravdu žít, těm, kdo v ní žijí celé stovky generací a rozumí jí nejen na úrovni zkušeností a znalostí, ale v podstatě již zcela intuitivně.
„Spolupráce s domorodci při ochraně biodiverzity je nečekaně zásadní,“ říkají autoři práce. „Musíme začít jednat okamžitě.“
Text: Martin Kolář