Naprosto nečekané: vědci objevili u Japonska neznámý druh velryby

V době, kdy už se Země stala spíš plastovou než modrou planetou, by se mohlo zdát, že už na našem světě není co objevovat. Omyl…
Vorvaňovec
Vorvaňovec
NOAA
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

O neznámém druhu velryby se v okolí ostrova Hokkaido mluví už dlouho, ale až doposud věda nebyla schopná jeho existenci potvrdit. Místní této velrybě říkali Kurotsuchikujira, vědci jí dali nyní jméno Berardius minimus (B. minimus) – česky se nejspíš bude jmenovat vorvaňovec nejmenší.

Vorvaňovci, mezi něž nově popsaný tvor patří, jsou jedni z nejzáhadnějších savců na Zemi. Přes své značné rozměry o nich víme jen málo – většinu života stráví v hlubinách oceánů, odkud se vynořují jen k nadechnutí. A protože mají opravdu velkou kapacitu plic, stráví v prostředí, kde se dají pozorovat jen minimum času. 

A tak byl i výzkum neznámého druhu velmi netypický, probíhal vlastně jako skládání puzzle. Mořští biologové z hokkaidské univerzity přispěli nálezem šesti mrtvých těl v různém stupni rozkladu, z nich bylo potřeba rekonstruovat, co všechno je na tomto tvoru unikátní – tato práce připomínala spíše práci paleontologů, kteří zkoumají dinosaury jen z několika úlomků jejich kostí.

Nově popsaní vorvaňovci jsou si velmi podobní s jejich blízkými příbuznými, vorvaňovci velkými. Současně se od nich ale v mnohém liší, což dokládá, že se vydali jinými klikatými cestičkami evoluce: mají jiné poměry těla, odlišnou barvu ale především menší rozměry. 

Hned na první pohled jsme viděli ty rozdíly – menší tělo, protáhlejší trup, kratší hlavu a temnější barvu,“ vysvětluje Tadasu Yamada, který se se na fascinujícím objevu podílel.

Předpoklady o odlišnosti nyní potvrdil i detailní morfologický průzkum – tedy v podstatě pitvání, měření a mikroskopování. Vědci výsledky popsali v odborném časopise Scientific Reports. Rozměry jsou u nově objeveného druhu opravdu podstatně menší: 6,5 metru proti 10 metrům. Podstatné rozdíly prokázaly také analýzy DNA. 

Podmořská záhada

Mnoho je ale stále záhadného: vědci například ještě nemohli studovat dospělou samici, takový exemplář se jim zatím pod skalpely nedostal. A neví také nic o tom, jak se tento vorvaňovec liší od svých příbuzných způsobem života. 

Menší rozměry těla by sice naznačovaly, že se může potápět do menších hloubek, kde loví menší kořist, ale u takových extremofilů (neboli tvorů vyhledávajících extrémní podmínky) je těžké podle japonských vědců říci cokoliv s jistotou.

Text: Martin Kolář
 

Reklama
Reklama