Záhadná existence mořských hadů je zřejmě vysvětlena. Co mořeplavce ve skutečnosti děsilo?

Řada bájných tvorů vznikla v hlavách mořeplavců poté, co objevili pro ně neznámé kosterní pozůstatky anebo viděli neznámé zvíře. Nyní se svého vysvětlení dočkal i mytický mořský had. A pro řadu z vás bude zřejmě velmi překvapivé.
Mořští hadi děsili námořníky stejně jako Kraken ze série Piráti z Karibiku
Mořští hadi děsili námořníky stejně jako Kraken ze série Piráti z Karibiku
The Walt Disney Company

reklama

Legendy o obrovských mořských příšerách sahají do samých počátků mořeplavectví a většina z nich má samozřejmě vědecké vysvětlení. Zatímco báchorky o dracích vznikly téměř jistě díky nálezům dinosauřích kostí a lebek, bájného Krakena zřejmě inspiroval kalmar obrovský. Svůdné mořské panny pak s největší pravděpodobností vycházejí z unavených očí námořníků, kteří halucinovali při pohledu na vypasené kapustňáky. 

Některé legendy ale zatím zůstávají bez uspokojivého vysvětlení, jako například příšera ze skotského jezera Loch Ness anebo mořští hadi. I když právě v případě posledního zmíněného tvora nyní vědci přichází se vskutku nečekaným, ale racionálním vysvětlením.

Kde se vzal mořský had

Zmínky o mořských hadech se v literatuře objevují už od 13. století, nejpodrobnější popis mytického monstra však najdeme v textu dánského luteránského misionáře Hanse Egedeho, který 6. července 1734 spolu s dalšími muži na palubě uviděl v moři jakousi obludu: „Nepřipomínala nic, co jsme do té doby spatřili. Zvedla hlavu tak vysoko, že se zdála výše než hnízdo vrány na stěžni. Její hlava byla malá, krk dlouhý a tělo krátké a zvrásněné. Toto neznámé stvoření mělo i obří ploutve, díky nimž se ve vodě pohybovalo. Později námořníci spatřili i jeho ocas. Příšera byla delší než celá naše loď.“

Pokud se podíváme na dobové ilustrace mořských hadů, opravdu nepřipomínají žádného tvora, kterého známe. Podle vědců ale popisy hovoří celkem jasně: Námořníci si s mořským hadem prostě a jednoduše spletli ztopořený velrybí penis.

Nejobdařenější samci planety

Pokud se na Egedeho popis podíváme do detailu a porovnáme ho s popisem velrybího údu, zjistíme, že vše do puntíku sedí. Malá hlava, zvrásněné tělo, ploutve… a dokonce i velikost. Samci plejtváka obrovského jsou totiž majiteli největšího pohlavního údu na celé planetě. Průměrný jedinec má falus o délce 2,5 až 3 metrů a průměru 30–36 centimetrů. Vzhledem k tomu, že jich vědci zas tak moc nezměřili, jde ovšem o odhad velmi hrubý.

Největší vzorek, nebo spíš jeho část, mají v islandském falologickém muzeu v Reykjavíku. Místní sušený exemplář je jen špičkou údu, který měřil okolo pěti metrů a vážil až 450 kilogramů. Překvapení mořeplavců při pohledu na novou příšeru čouhající z vody by dávalo smysl i z toho důvodu, že velryby své penisy neukazují nad vodou kdovíjak často. Takový úkaz by byl tedy pro mořeplavce skutečně šokují. Obzvlášť v momentě, kdy po dnech na moři trpěli únavou a viditelnosti nepřálo počasí, které mohlo smysly dále mást.

reklama

reklama