50 let likvidace divokých zvířat. Vědecká studie ukazuje, jakou je člověk pohromou pro přírodu

Jakou rýhu zanechalo půlstoletí, během kterého člověk ničil divočinu? 
Tygr
Tygr
istock.com

reklama

Odborný magazín s velmi seriózní pověstí, Smithsonian Magazine, zveřejnil zprávu, jejíž titulek oznamoval, že lidé za 50 let zničili dvě třetiny světové divočiny. Stačí ale letmý pohled na satelitní snímky brazilského amazonského pralesa, ruské Sibiře, kanadské tajgy či skandinávské tundry, aby bylo jasné, že v titulku něco nehraje. Rozloha divočiny se skutečně zmenšuje, ale rozhodně nespadla na jednu třetinu rozměrů, které měla před pouhými padesáti lety.

Jak vyvolat paniku

Co si představíme pod pojmem divočina? Někdo prales s opicemi, papoušky a jaguárem, jiný evropskou divočinu s vlky a medvědy. Vrcholoví predátoři, ať už to jsou orel, medvěd a vlk v Evropě, tygr v Asii či lev v Africe, jsou ikonickými tvory. Málokdo si pod pojmem divočina představí křoviny, mravence, hmyz, bakterie či půdotvorné organismy, jako jsou například žížaly. Jenže bez nich by divočina přestala jako ekosystém fungovat.

Přežil rok 2000. A dál?
Autor: pixabay.com Přežil rok 2000. A dál?

Podle studie Living Planet od Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) „lidská činnost zdecimovala světové populace divokých zvířat v průměru o 68 procentSmithsonian Magazine a přiznává, že studie proběhla na vzorku pouhých 4 392 sledovaných druhů savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků od roku 1970 do roku 2016. Znamená to, že studie sledovala jen obratlovce, tedy tu nejmenší část divoké přírody. Jen druhů mravenců kolem 12 000, což je víc než všech druhů ptáků dohromady. Ptáků je v druhovém spektru zhruba 9 000 –10 000. Ovšem pro laika jsou mravenci na rozdíl od ptáků v podstatě všichni stejní. Zato ptáků poznáme spoustu – od kondorů přes papoušky, holuby, tučňáky či vrabce až po kolibříky.

Faktem ale zůstává, že pokud jde o obratlovce, lidé v obrovském množství případů skutečně likvidují celé populace. Začalo to již v pleistocénu, kdy se i člověk podílel na pádu mamutů mezi vyhubené druhy. Podobně jsou na tom dnešní sloni v Africe nebo asijští tygři lovení z důvodu jejich „zázračných kostí“ vyhledávaných čínskou tradiční medicínou. Lidský tlak na celé ekosystémy daný populační explozí nelze ani zpochybnit, ani relativizovat.

Tučňák císařský
Autor: http://pixabay.com Tučňák císařský

COVID chrání přírodu

Aktuální pandemie, která má celosvětově přes 1 milion mrtvých a kolem 33 milionů nakažených, donutila lidi omezit část svých aktivit, což se obratem odrazilo na přírodě. Ptáci mohou zpívat tišeji, neboť nemusí „přezpívat“ lidmi tvořený hluk, a přesto jsou slyšet dál. Dohlednost se díky menším exhalacím zvýšila a celkově se lidský tlak na přírodu mnohde zmenšil. Díky onemocnění COVID-19 tak měla příroda leckde šanci se nadechnout. 

Zachráníme Zemi?

Pro mnoho vyhubených druhů už je pozdě. Stačí jen připomenout příběh holuba stěhovaného, ve své době nejhojnějšího ptáka na Zemi, kterého lidé dokonale vylovili. Článek publikovaný 20. září 2020 v respektovaném odborném magazínu Nature naznačuje trendy úbytku stanovišť živočišných druhů. Nicméně ukazuje i možná východiska.

Holub stěhovavý
Autor: Wikimedia Commons Holub stěhovavý

Jedním z těch nejdůležitějších je lepší využívání půdy včetně znovuobnovení půdních schopností tam, kde zemina své přirozené vlastnosti ztratila. Ve hře je nasycení lidstva.

Dalším prvkem je lepší koordinace ochranářských aktivit a omezení plýtvání (zejména potravinami). „Ambiciózní úsilí o zachování a transformaci potravinového systému jsou ústředním bodem účinné strategie biologické rozmanitosti po roce 2020,“ píše se v Nature. 

reklama

reklama