Blíží se konec stromů ve městech? Často jsou ve stresu a umírají

Víte, že stromy mohou v letních měsících ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů? Platí to jak v případě alejí u silnic, tak u stromů vysázených ve městech. Právě tam však nejsou vítány – alespoň to tak vypadá. Na mnoha místech nemají takřka žádný prostor ani dostatek vláhy. Podle odborníků tak čas velkých stromů ve městech končí. Tedy pokud nezměníme svůj přístup.
Stromy v obklíčení ze všech stran. Jak dlouho přežijí?
Stromy v obklíčení ze všech stran. Jak dlouho přežijí?
pixabay.com

reklama

Podle krajinářské architektky Terezy Mácové potřebují stromy nad zemí i pod ní značný prostor – my jim však dáváme jen zlomek. Stromy umístěné do betonových květináčů nebo přímo zabetonované do chodníků a pěších zón tak trpí horkem sálajícím z asfaltu či dlažebních kostek i nedostatkem vody, která se nemá kam vsáknout. „Stromy usychají i na nábřeží, protože voda je svedená do kanalizace a stromy z ní tak nedokážou profitovat,“ vysvětluje Mácová a upozorňuje i na další problém. Stromy totiž nemají prostor a klid ani pod zemí. „Vadí jim hustý provoz, vibrace i podzemní sítě, kdy stromy nemohou kořenit alespoň do stran, aby to nezpůsobilo škody.“

Na ústupu před sítěmi

S tím souhlasí i docent Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. „Stromy jsou vybavené genetickou informací, jakých rozměrů mají dorůst a za jakých podmínek vůbec mohou žít. Každý strom potřebuje určitý kořenový prostor pro svůj život. Platí, že čím větší strom, tím větší kořenový prostor potřebuje. Co se týká prostoru ve městech, tak člověk stromy neustále utlačuje a jejich životní prostor zmenšuje,“ říká Úradníček a jako příklad uvádí aleje, které stály a ochlazovaly povrch i vzduch v městských ulicích před rozvojem plynofikace, elektrifikace nebo internetu.

Dnes má každá tato „inženýrská stavba“ technické infrastruktury své ochranné pásmo a do tohoto ochranného pásma je výsadba stromů zakázána. „Kabely jsou pokládány v těsné blízkosti stromů, do jejich kořenového prostoru, často jsou tím stromy poškozeny a postupně odumírají. Vrátit se na dané místo pak kvůli ochranným pásmům už nemohou,“ dodává docent Luboš Úradníček.

Stromy pomáhají s ochlazováním i kvalitou vzduchu.
Autor: pixabay.com Stromy pomáhají s ochlazováním i kvalitou vzduchu.

Ochranná pásma každé sítě jsou mnohdy několikametrová. Podle krajinářského architekta Jakuba Fingera je nejjednodušší (a pro správce sítí nejlevnější) uložit všechnu infrastrukturu do zeleného pásu. „A tak máme obce plné různých zelených stuh a úzkých trávníků, kde již nikdy nebudou stromy a jejichž sekání s sebou nese trvalé náklady. Veřejnost se ptá: ‚Proč tam nevysadíte stromy?‘ Nevysadíme, protože nemůžeme,“ uvádí Finger s tím, že projekt vegetace je vždy až v poslední řadě za projekty dopravních a technických prvků. „Vzhledem k nekoordinaci správců sítí, jejich výsadnímu postavení a rutinnímu projektování je výsledek většinou takový, že už prakticky žádné místo pro stromy a zeleň nezbude,“ dodává.

Stromy ve stresu

Podle zahradní a krajinářské architektky Terezy Mácové jsou tyto faktory důvodem, proč se strom ve městě dožívá po vysazení jen okolo deseti let. „Velké stromy ve městech jsou pozůstatek doby minulé, za sto let už tady nebudou,“ dodává Mácová.

I podle Luboše Úradníčka je nejvyšší čas začít o stromy pečovat stejně, jako my lidé pečujeme o sebe. „Stromy jsou živé organismy, které také trpí při různých stresech a poškozeních ‚nemocemi‘, tj. různými zlomy, hnilobami a podobně. Každý strom potřebuje pro svůj dobrý růst určité podmínky, má tzv. ekologické nároky na dané prostředí. Ve městech je především půdní prostředí oproti krajině významně změněné, což stromy obvykle stresuje,“ vysvětluje Úradníček.

Stromy potřebují prostor – nad zemí i pod ní.
Autor: pixabay.com Stromy potřebují prostor – nad zemí i pod ní.

Stejně jako u lidí i u stromů platí, že čím většímu stresu jsou vystaveny, tím jsou náchylnější k různým onemocněním a k pomalejšímu hojení ran. „I malé mechanické poškození, které by ve volné přírodě v optimálních podmínkách strom lehce vyhojil, může ve městě způsobit výrazný problém a vést i k jeho úhynu. Proto je nutné stromy chránit před mechanickým poškozením, pravidelně kontrolovat jejich stav – vlastník by měl minimálně jednou za rok strom zkontrolovat a v případě potřeby provést specializované ošetření,“ vysvětluje docent z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, podle kterého jsou tisíce stromů ročně poškozeny nezodpovědnými řidiči při parkování. „Odřené báze stromů svědčí o právu silnějšího.“

Sekačková choroba

A proč může být i malé odření kmene pro strom „smrtelné“? Z ovzduší se mohou do ran dostat spory dřevních hub a vzniknou tak hniloby, které se postupně šíří kmenem až může dojít i k výraznému rozkladu dřevní hmoty a mechanickému selhání stromu. Rány na kmeni by proto měly být varovným znamením.

Spory hub se mohou dostat i do poškozených kořenů, např. při výkopových pracech. Dřevní houby pak likvidují kořenový systém, což lze nad zemí jen těžko rozeznat. „Často se nám pak vyvrátí strom z neznámých příčin. Posléze se zjistí, že se v minulosti kolem něj v mnoha směrech kopalo a vývrat je jen důsledkem lidské činnosti. Zajímavou chorobou ve městech u mladých stromů je tzv. sekačková choroba. Ta vzniká při ožínání stromků strunovou sekačkou (křovinořezem), kdy rotující struny mechanicky poškodí kmínek těsně nad zemí,“ upozorňuje Úradníček. I toto poranění je vstupní bránou pro hniloby a může významně ovlivnit životnost stromku.

Parky k městům neodmyslitelně patří. I o ně je však potřeba dobře pečovat.
Autor: pixabay.com Parky k městům neodmyslitelně patří. I o ně je však potřeba dobře pečovat.

Stromy ve městech tak mají namále, a jestli nezačneme rychle jednat, můžeme o ně přijít. Zmíněná potřebná péče by měla začít v první řadě u výběru takových stromů, které mají šanci ve městech přežít, protože nemají přílišné nároky na vlhkost vzduchu, množství vody a prostor.

„Dnes využíváme často druhy z teplejších oblastí, které jsou na sušší stanoviště lépe přizpůsobené, neboť průměrná teplota ve větších městech je o 2–3 stupně vyšší než v okolní krajině, a nehrozí tak velké nebezpečí poškození stromů mrazem. Často se vysazují různé sakury, javor babyka, ovocné stromy jako jabloně, hrušně, třešně, vhodná je třeba i mahalebka obecná nebo jeřáby. Tradičně se vysazují lípy malolistá a velkolistá nebo duby letní,“ vyjmenovává Úradníček.

Zavlažovací vaky mohou stromům škodit

Říkáte si, jak můžete nejlépe pomoci? U lidí, zvířat i stromů platí, že pomáhat bychom měli s rozmyslem. Ne vždy totiž dobrá vůle skutečně pomůže. Například nahrnování sněhu ve městech ke kořenům stromů se zdá jako dobrý nápad. Sníh přece dobře izoluje, takže chrání před mrazem a poskytne pak stromu potřebnou vláhu. To ale platí jen v případě, že se na daných místech nepoužívá k posypu vozovek a chodníků sůl. Pokud se takto ošetřený sníh nahrne ke stromům, způsobí zasolení půdy a strom zažívá velký stres. V některých případech může u citlivějších druhů způsobit tahle sněhová „pomoc“ i odumření stromu.

Funkce stromů ve městech je estetická i praktická.
Autor: pixabay.com Funkce stromů ve městech je estetická i praktická.

Dalším špatným dobrým úmyslem jsou zavlažovací vaky, které využívá řada měst a obcí v parných létech. Podle Luboše Úradníčka z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie jsou vhodné jednorázově během suchého roku po výsadbě.

„Menší, ale dlouhodobě dodávané množství vody je lépe stromem využitelné než voda z rychlé povrchové zálivky. Na druhou stranu, stromy jsou v tomto směru jako lidé, snadno si zvyknou na přísun vody, vytvoří si kořeny v dané malé zavlažované oblasti a o to, aby si hledaly vodu jinde, se již nestarají,“ vysvětluje Úradníček s tím, že po dlouhodobém používání vaků se vyvine nevhodný typ kořenového systému, těsně u povrchu, a po ukončení zálivky to může mít pro strom určité důsledky. „Jedním je rychlé vyschnutí prokořeněné povrchové vrstvy, a tak opět vodní stres, dalším malý prokořeněný prostor a tím menší stabilita stromu,“ doplňuje Úradníček.

Ulice plné klimatizací

Podle krajinářské architektky Terezy Mácové jsou nejjednodušším řešením pro stromy parky a zelené vnitrobloky, kde mají více prostoru a může docházet k propojení vegetací. Stromy mají ve spojení s křovinami a zatravněnými povrchy větší šance na přežití, navíc si díky kořenovému systému dokážou předat potřebnou vláhu. Zelené ostrůvky pak zastupují velmi potřebnou i žádanou roli v podobě ochlazení městského prostředí.

Měli bychom se tak vzdát stromů v ulicích a nechat je ustoupit technickému pokroku v podobě travnatých pruhů, pod kterými se schovávají nekonečné dálnice tvořené ze sítí a jejich ochranných pásem?

Paleta plná barev - to jsou stromy na podzim.
Autor: pixabay.com Paleta plná barev - to jsou stromy na podzim.

Někomu se to může zdát jako mnoho povyku pro nic – vždyť jde přece jen o strom, ze kterého navíc na podzim padá listí a dělá nepořádek. Pro obyvatele z města však stromy představují celou řadu benefitů, o které by oni sami měli chtít bojovat.

„Stromy působí jako klimatizační jednotky o vysokém výkonu, zvlhčují vzduch, uvolňují vonné či baktericidní látky apod. Tím jednoznačně zlepšují životní prostředí, a proto jejich místo je i v ulicích a náměstích. Udržet je v dobré kondici i v těchto podmínkách, je ovšem finančně mnohem náročnější než péče o stromy v parku. Přesto do těchto prostor patří a měli bychom je tam v co nejvyšší možné míře vysazovat,“ dodává Luboš Úradníček.

reklama

reklama