Kolik mozků má chobotnice? Rozhodně víc než jeden

Každé rameno chobotnice je řízené vlastním mozkem. Možná proto je tak inteligentní.
Chobotnice pobřežní
Chobotnice pobřežní
Volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Základem mozku je neuron

Chceme-li popisovat mozek, ať už je uložen u kohokoli a kdekoli, nelze se vyhnout specializovaným buňkám zvaným neurony. Ty umí přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály, čímž podmiňují schopnost organismu na ně reagovat. Zjednodušeně řečeno, ucuknutí ruky ve chvíli, kdy sáhne na něco horkého „zařídí“ mozek, sval jen provede mozkem vydaný příkaz. Velikost těla neuronu pohybuje od 6 μm (malé zrnité buňky kůry mozečku) až po 100 μm (velké pyramidové neurony motorických oblastí mozkové kůry). 

Chobotnice pobřežní
Autor: Albert kok Chobotnice pobřežní

Chobotnice a její mozky

Chobotnici pozná každý. Nezaměnitelný tvor s osmi rameny, jež jsou opatřeny přísavkami bez háčků a chitinózního prstence. Ovšem málokdo ví, že každé rameno je řízeno vlastním mozkem. I to je důvodem, proč tak dokonale zvládají pohyb a vzájemně se do sebe nezapletou. Podle vědeckých studií mají mozky větších druhů chobotnic asi 130 milionů neuronů, což se sice nedá srovnat s člověkem, který jich má kolem 100 miliard, ale naprosto bez problémů předčí nejen bezobratlé, kam patří, ale i mnohé obratlovce. Toto úctyhodné množství je možné mimo jiné díky tomu, že chobotnice mají mozků hned několik, v každém chapadle jeden.

Tyto mozky zajišťují zhruba 65 % mozkové činnosti, zbytek je v „centrálním“ mozku, který má chobotnice umístěný mezi očima. Už před několika lety vědci zjistili, že v neznámém prostředí se jednotlivá chapadla chobotnice chovají různě. Zatímco jedno se odvážně vydá prozkoumat nejbližší okolí, jiné se opatrně krčí. Jako kdyby měly každé své vlastní vědomí, byť takto formulovaná hypotéza zní velmi odvážně.

Faktem ale zůstává, že chapadla díky neuronům jsou schopná reflexů na vnější podněty, a to aniž by k tomu potřebovala centrální mozek. Vnímají fyzikální podněty jako teplo či chlad, a to dokonce i po oddělení od těla. Kdyby šlo o běžné posmrtné křeče, byly by reakce vždy víceméně stejné, ale i po oddělení chapadlo reagovalo adekvátně situaci. Když v roce 2013 vyšla v časopise Journal of Experimental Marine Biology and Ecology studie Preliminary in vitro functional evidence for reflex responses to noxious stimuli in the arms of Octopus vulgaris, jednalo se o vědeckou senzaci.

V ní se mimo jiné píše: Ramena byla odstraněna okamžitě po úmrtí z O. vulgaris (chobotnice pobřežní, pozn. redakce), vertikálně zavěšena nebo namontována vodorovně a byly zaznamenány reakce na štípnutí distálního ramene a aplikace kyseliny octové (0,1 % – 5,0 %) nebo vody z kohoutku na špičku.“ Samostatně existující oddělená ramena reagovala na podnět během vteřiny a pokus byl důkazem, že není nutné propojení s centrem. 

Text: Topi Pigula
 

Reklama
Reklama