Každý rok je zabito 100 milionů žraloků. Pokud úplně vymřou, máme velký problém

Žraloci obývají oceány už 450 milionů let. Tvoří základ ekologické rovnováhy naší planety a přitom balancují na pokraji vyhynutí. Fascinující svět žraloků sledujte v dokumentech a filmech na Prima ZOOM a Prima COOL.
Velkého bílého žraloka smutně proslavila filmová série Čelisti
Velkého bílého žraloka smutně proslavila filmová série Čelisti
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z více než 500 druhů žraloků jich potenciální hrozbu pro člověka představuje pouze pět. A i když na celém světě dojde ročně k desítkám napadení člověka žralokem, z nichž jen půl tuctu končí fatálně, je opačná bilance více než tragická. Lidé uloví každou hodinu kolem 10 000 žraloků kvůli masu, kůži nebo jen ploutvím. Populace některých druhů se tak smrskla na pouhou desetinu původního počtu. V případě, že by se lidem podařilo žraloky vyhladit, dojde ke zničení potravního řetězce a zdecimování planktonu produkujícího 60–80 procent kyslíku na Zemi. K tomu by mohlo dojít dokonce v průběhu jediného století.

O tom, že soužití lidí a žraloků není úplně bez chybiček, se můžete přesvědčit online v dokumentech na Prima ZOOM i filmových trhácích na Prima COOL.

Bez žraloků přijdeme nejen o kyslík

Oceány obývají už 450 milionů let. Pokud by žraloci úplně vymizeli, přemnožily by se ryby, kterými se živí. Ty by pak zlikvidovaly korálové útesy a postupně i plankton. Celý ekosystém oceánů by se zhroutil.

Lidstvo má dostatek kyslíku na několik století a možná i tisíciletí. Rozhodně ale nemáme vyhráno. Podle některých teorií se v případě vymizení mořského života rozmnoží mořské řasy do takové míry, že by se oceány staly jedovatými a člověk by musel hledat útočiště vysoko v horách.

Žraloka modrého můžete nejspíš potkat u břehů Francie
Autor: Wikimedia Commons/Mark Conlin/NMFS Žraloka modrého můžete nejspíš potkat u břehů Francie

Hlavním důvodem úbytku žraloků jsou dodnes běžně rozšířené kruté praktiky, během nichž asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve. Zmrzačené zvíře pak hodí zpět do moře, kde umírá pomalou a bolestivou smrtí. Žraločí ploutve míří do Číny, kde se z nich vyrábí polévka – jedna její porce přijde na 100 euro.

Množství žraloků se také vyloví nechtěně spolu s dalšími druhy ryb. Jedním z nejdrtivějších je v tomto ohledu pro žraloky lov tuňáků – roční objem ulovených tuňáků má činit 4,5 milionu tun, ale v závislosti na metodě odlovu tvoří až 20 procent úlovku žraloci.

Žraloky potřebujeme, abychom se měli čeho bát

Francouzský dobrodruh a oceánograf Jérôme Delafosse se rozhodl mýtus o děsivosti a nebezpečnosti žraloků zlomit. Srovnává útoky žraloků se psy, medvědy nebo hady, o jejichž útocích se zdaleka tak často nemluví. Všechnu pozornost na sebe strhávají žraloci bílí, tygří a bělaví. Ani ti ale podle švýcarského biologa Ericha Rittera nejsou nebezpeční – nebezpečné jsou jen situace, které ve vodě vytvářejí sami lidé.

Žralok jako nevypočitatelný predátor?
Autor: pixabay.com Žralok jako nevypočitatelný predátor?

„Vrcholové predátory potřebujeme, protože zůstávají tím jediným, čeho se ještě bojíme. Lidé strach ze žraloků milují,“ říká Ritter, který specializuje na studium žraloků. Sám zažil útok žraloka. Když s britským biologem Nigelem Marvenem na bahamské mělčině kousek od břehu točili v polovině 90. let dokument o žralocích, kousla ho žraločí samice do nohy. Titter útok přežil, ale odnesl si velmi realistickou vzpomínku na stisk žraločích zubů.

Lov žraloků již začaly některé státy zakazovat – jde hlavně o oblast Karibského moře, v čele hnutí za záchranu žraloků stojí Kostarika, která na Kokosovém ostrově v Pacifiku zřídila žraločí rezervaci. Ta těží hlavně z přítomnosti tisíců kladivounů bronzových, kteří se sem každoročně stahují za klipkami, jež je zbavují parazitů.

Rejdění žraloků na Prima ZOOM a Prima COOL

Léto zdaleka ještě nekončí, a proto můžete ve vysílání Prima ZOOM i Prima COOL najít překvapivou várku dokumentů a filmů se žraločí tematikou. Jejich jízdní řád najdete tady:

23. 8. Žralok bílý: Signál k útoku na Prima ZOOM

Kolik smyslů potřebuje žralok bílý zapojit ve chvíli, kdy se chystá zaútočit na kořist? Dva doktoři se rozhodli zmapovat vnitřní stavbu jeho těla a zdokumentovat, co z něj dělá nejmocnějšího predátora moří…

24. 8. Vězeňkyně a kapři na Prima COOL

Útěk z vězení se změní v boj o život. Největším nebezpečím pro uprchlé trestankyně však nejsou policisté, ale žraloci…

29. 8. Žraločí královna na Prima ZOOM

Oblast Albany v západní Austrálii je místem, které se každoročně stává svědkem migrace velkého bílého žraloka. Právě zde byla označkována dosud největší žraločí samice v australských vodách. Tři potápěči se ji nyní snaží vystopovat, aby jí vyměnili kameru…

30. 8. Žraločí jezero na Prima COOL

Přízemní podvodník Gray nechtěně vypustí do jezera samici žraloka. Za své kšeftování se zvířaty jde do vězení. Samice mezitím přivede na svět mláďata a začne vraždit vše, co se jí a jejím potomkům postaví v jezeře do cesty….

30. 8. Žraločí ninjové na Prima ZOOM

Týmy vědců vyrážejí za elitními jednotkami zabijáků – za žraloky. Představí druhy, které vynikají jedinečnými vlastnostmi, jako je rychlost, způsob lovu, vnější i vnitřní stavba těla anebo schopnost přizpůsobit se zimě nebo pobytu ve sladké vodě…

Všechny dokumenty i filmy najdete po odvysílání v online archivu iPrima.cz

(mih)

Reklama
Reklama