Kanibalismem se dají získat vzpomínky sežraného, ukázal pokus

Nefunguje to však u lidí ani jiných savců, ale jen u ploštěnců.
Pseudoceros bifurcus
Pseudoceros bifurcus
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Biolog James McConnell z univerzity v Michiganu zkoumal chování ploštěnců – jednoduchých bezobratlých tvorů podobných červům.

Že mají ploštěnci pozoruhodné regenerační schopnosti, se ví už dlouho. Umějí si nechat dorůst celou řadu orgánů: dokonce i hlavu, když o ni přijdou.

Ploštěnec druhu Pseudoceros dimidiatus
Ploštěnec druhu Pseudoceros dimidiatus
Richard Ling

Ale jak se přenáší paměť, to zjistil teprve McConnell. Přišel na to během výzkumu, v němž zkoumal regenerační schopnosti ploštěnců. Zkoušel, jak malé kousky jsou schopné regenerovat – a tak nebohé bezobratlé krájel stále na menší a menší kousky. Zjistil, že ploštěnci dorostou do plné velikosti, i když je rozkrájíte na neuvěřitelných 279 kousků! Jeden ploštěnec přitom měří jen jeden centimetr…

Biolog „vycvičil“ jednoho ploštěnce tak, že reagoval na elektrošoky a světlo jinak než ostatní ploštěnci. Pak nechal tohoto ploštěnce sežrat jiným ploštěncem. A ukázalo se, že kanibal reaguje na podněty stejně, jako kanibalizovaný – a to přesto, že předtím byl úplně „normální“.

Anebo je to jinak?

McConnell bohužel zvolil pro svůj výzkum metodu extrémně náročnou na napodobení – složitý je zejména „trénink“ ploštěnců. Několik týmů se už pokusilo jeho pokus napodobit, ale zatím marně. Doposud tedy nevíme, co vlastně zjistil, případně jestli někde neudělal zásadní chybu – jak už někteří kritici z vědecké obce naznačují…

Kdo jsou ploštěnci?

Ploštěnci jsou kmen prvoústých živočichů. Je jich známo kolem 20 000 druhů. Žijí v moři a sladké vodě, na souši, jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.

Mají dvojstranou tělní souměrnost a jedinou rovinu souměrnosti. Dvojstraná tělní souměrnost umožňuje rozeznat přední (paraziti – hlava s eskolexem) a zadní část těla. Jsou schizocelní (prostor mezi vnitřními orgány je vyplněn parenchymem se soustavou štěrbinek vyplněných tělní tekutinou). Na povrchu (tělní pokryv) mají jednovrstevný epitel ektodermálního původu. Dosahují velikosti od 0,15 mm do 20 m. Jsou to obvykle hermafrodité, jen vzácně gonochoristé. Mají ploché (dorverzálně zploštěné) dvoustranně souměrné tělo a slepě zakončenou trávicí soustavu. Cévní a dýchací soustava není vyvinutá, dýchají celým povrchem těla nebo anaerobně (endoparaziti). Vylučování zajišťují protonefridie, které jsou tvořeny plaménkovými buňkami. Nervovou soustavu tvoří mozková zauzlina (ganglium) a nervové provazce (pruhy). Jejich vývoj je obvykle nepřímý, především parazité mají složité vývojové cykly. (Wikipedia)

Text: RD

Natron

Jezero smrti: zvíře, které sem spadne, zkamení

 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama